Čas milovat a čas zemřít

Recenze čtenářů

Román Ericha Marii Remarqua „Čas milovat a čas zemřít“ vypráví otřesný příběh německého vojáka za druhé světové války a zachycuje krutou realitu války a boje jednotlivců uprostřed zkázy. Vyprávění mistrně splétá témata lásky, ztráty a lidského údělu na pozadí zpustošeného Německa a ponuré východní fronty a nabízí dojemný pohled na válku i lidskost.

Kniha je oceňována pro svou silnou prózu a živé popisy brutality války a jejího dopadu na jednotlivce. Čtenáři oceňují hloubku charakterů postav, emocionální tíhu milostného příběhu a to, jak se v něm odráží složitost německé společnosti za války. Pro mnohé byla kniha poutavá, někteří ji nedokázali odložit a uznávali její literární kvality. Téma naděje uprostřed zoufalství a zkoumání lidských citů ve válkou zmítaném prostředí u čtenářů silně rezonuje.

Několik recenzí upozorňuje, že grafické zobrazení násilí a ponurá povaha příběhu nemusí být vhodné pro všechny čtenáře, a varuje, že kniha „není pro slabé povahy“. Někteří čtenáři také vyjádřili zklamání nad fyzickým stavem knih a uváděli problémy, jako je oddělování stránek od hřbetu, což ovlivnilo jejich zážitek ze čtení.

(na základě 44 hodnocení čtenářů)

Původní název:

A Time to Love and a Time to Die

Obsah knihy:

V knize Čas milovat a čas zemřít, která je typickým příkladem válečného Německa, se odráží otřesné postřehy z jeho mistrovského díla Na západní frontě klid.

Po dvou letech na ruské frontě dostává Ernst Graeber konečně tři týdny dovolené. Protože však už dříve byly dovolené zrušeny, rozhodne se rodičům nepsat, protože se obává, že by v nich jen vzbudil naději.

Když pak Graeber dorazí domů, zjistí, že jeho dům je rozbombardovaný a rodiče nikde. Nikdo neví, zda jsou mrtví, nebo živí. Když se jeho dovolená chýlí ke konci, Graeber osloví Elisabeth, kamarádku z dětství. Stejně jako on je i ona uvězněna ve světě, který nevytvořila. Ale v době války se láska zdá být na hony vzdálená. A někdy může dočasná útěcha vést k něčemu nečekanému a spásnému.

"Svět má v Erichu Marii Remarquovi velkého spisovatele. Je to řemeslník bezesporu první kategorie, člověk, který dokáže ohýbat jazyk podle své vůle. Ať už píše o lidech, nebo o neživé přírodě, jeho dotek je citlivý, pevný a jistý." -- The New York Times Book Review.