Hodnocení:
Kniha podrobně a názorně popisuje historická zvěrstva páchaná na židovských komunitách během druhé světové války, zejména se zaměřením na město Buczacz a činy Ukrajinců, Poláků a Němců. Zkoumá témata etnického konfliktu, nacionalismu a složitosti lidské povahy za extrémních okolností. Přestože přináší kritický pohled na temnou minulost, mnozí čtenáři upozorňují na emocionální tíhu a hrůznost obsahu, který může být těžko stravitelný.
Klady:Kniha je dobře zpracovaná, poskytuje podrobný a zasvěcený historický popis. Nabízí osobní vyprávění, která polidšťují historické události, a činí tak hrůzy holocaustu více srozumitelnými a dojemnými. Mnozí recenzenti chválí autorovu schopnost osvětlit dynamiku etnických vztahů a roli sousedů v tragédiích. Kniha je doporučována pro svou vzdělávací hodnotu a nutnost připomínat si a chápat tuto část historie.
Zápory:Čtenáři často zmiňují grafickou povahu obsahu, což z ní činí náročnou četbu, která nemusí být vhodná pro každého. Někteří považují míru detailů za ohromující nebo opakující se, což může vést k pocitu znecitlivění vůči popisovanému násilí. Několik recenzí vyjádřilo nespokojenost s organizací vyprávění, zejména pokud jde o četné místopisné názvy, které by mohly odvádět pozornost od plynulosti příběhu.
(na základě 34 hodnocení čtenářů)
Anatomy of a Genocide: The Life and Death of a Town Called Buczacz
"Podstatný příspěvek k dějinám etnických sporů a extrémního násilí" ( The Wall Street Journal ) a varovné zkoumání toho, jak může genocida zapustit kořeny na místní úrovni - obrátit sousedy, přátele a rodiny proti sobě -, jak to vidíme na příkladu východoevropského pohraničního města Buczacz za druhé světové války.
Východoevropské pohraniční město Buczacz - dnes součást Ukrajiny - bylo po více než čtyři sta let domovem velmi různorodých obyvatel. Žili zde vedle sebe v relativní harmonii Poláci, Ukrajinci a Židé. Pak přišla druhá světová válka a po třech letech bylo veškeré židovské obyvatelstvo vyvražděno německou a ukrajinskou policií, zatímco ukrajinští nacionalisté likvidovali polské obyvatele. Ve skutečnosti však tato genocida neproběhla tak rychle.
V knize Anatomie genocidy Omer Bartov vysvětluje, že etnické čistky neprobíhají tak, jak je často líčeno v populárních dějinách, tedy rychlým nástupem zarytého politického vůdce a spuštěním vojenské síly. Začíná zdánlivě v klidu, pomalu a často nepozorovaně, jako vyvrcholení nahromaděných urážek, zášti a ponížení. Pachateli nejsou jen sociopatičtí vojáci. Jsou to sousedé, přátelé a rodina. Jsou to také muži středního věku, kteří přicházejí odjinud, často se svými ženami a dětmi a rodiči, a usazují se v měšťáckém pohodlí opepřeném záchvaty masového vraždění.
Bartov, jehož matka vyrůstala v Buczaczi, více než dvě desetiletí intenzivně cestoval po celém regionu, procházel archivy a shromažďoval tisíce dokumentů, které byly dosud jen zřídkakdy k vidění. Využil také stovky svědectví obětí, pachatelů, kolaborantů a zachránců z první ruky. Anatomie genocidy zásadně mění naše chápání sociální dynamiky masového zabíjení a povahy holocaustu jako celku. Bartova kniha není jen pokusem o pochopení toho, co se stalo v minulosti. Je to varování před tím, jak by se to mohlo stát znovu, v našich vlastních městech - mnohem snadněji, než si myslíme.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)