Alžírské kroniky

Recenze čtenářů

Recenze knihy Alžírské kroniky líčí Alberta Camuse jako hlubokého spisovatele, jehož vybroušená a vášnivá próza zaujme čtenáře hlubokým vhledem do politické a kulturní složitosti Alžírska a Francie. Zatímco mnozí chválí vzdělávací a emocionální dopad esejů, někteří kritizují zaujatý pohled na knihu a hutnost jejího obsahu, který nemusí oslovit všechny čtenáře.

⬤ Vášnivý a poutavý Camusův styl psaní.
⬤ Poskytuje hluboký vhled do historických a politických souvislostí Alžírska a jeho vztahu k Francii.
⬤ Nabízí nový pohled na Camuse jako na člověka a spisovatele.
⬤ Cenné pro historiky a zájemce o politické otázky.
⬤ Relevantní témata, která rezonují v současných diskusích o zbavení občanských práv a konfliktech.

⬤ Silně zaujatý Camusovými politickými názory, což může některým čtenářům ubírat na zážitku z četby.
⬤ Téma je úzké a nemusí mít stejný dopad jako jiná Camusova díla.
⬤ Některé recenze zmiňují, že by kniha mohla být „depresivní“ kvůli svému zaměření na sociální problémy a nespravedlnost.
⬤ Nemusí zaujmout současné čtenáře mimo akademický kontext.

(na základě 26 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Algerian Chronicles

Obsah knihy:

Více než padesát let po získání nezávislosti Alžírska vychází poprvé v angličtině Alžírská kronika Alberta Camuse. Kniha, která vyšla ve Francii v roce 1958, tedy ve stejném roce, kdy alžírská válka způsobila pád čtvrté francouzské republiky, je jedním z Camusových nejpolitičtějších děl - zkoumá jeho závazky vůči Alžírsku.

Alžírské kroniky, které byly v době vydání zavrženy nebo opovrhovány, se dnes se svou prozíravou analýzou slepé uličky terorismu těší novému životu v elegantním překladu Arthura Goldhammera. "Věřte mi, když vám říkám, že Alžírsko je místo, kde mě v tuto chvíli bolí," píše Camus, který byl nejviditelnějším symbolem problematického vztahu Francie k Alžírsku, "stejně jako ostatní cítí bolest v plicích. " Zde jsou shromážděny Camusovy nejsilnější výroky o Alžírsku z období od 30.

do 50. let 20.

století, které autor revidoval a doplnil pro vydání v knižní podobě. Alice Kaplanová v úvodu osvětluje dilema, kterému Camus čelil: angažoval se na obranu těch, kteří trpěli koloniálními křivdami, a přitom nebyl schopen podpořit alžírskou národní suverenitu mimo Francii.

Příloha méně známých textů, které se ve francouzském vydání neobjevily, doplňuje obraz moralisty, který si kladl otázky o násilí a protinásilí, národní identitě, terorismu a spravedlnosti, jež stále osvětlují náš současný svět.