Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha je obsáhlou příručkou, která pojednává o různých blízkovýchodních pohádkách uspořádaných podle témat a motivů, nikoliv podle jejich úplných textů. Slouží jako cenný zdroj pro pochopení typů pohádek ATU specifických pro tento region, s důkladnými kapitolami a rozsáhlými odkazy.
Klady:Kniha je dobře strukturovaná, kapitoly jsou věnovány různým typům ATU pohádek a poskytují nové informace i těm, kteří pohádky znají. Vyplňuje významnou mezeru v anglicky psaných zdrojích o folkloru Blízkého východu a nabízí rozsáhlý seznam citovaných prací pro další čtení. Autor má pozoruhodné odborné znalosti v oblasti folkloristiky.
Zápory:Neobsahuje kompletní texty lidových pohádek, což by mohlo zklamat čtenáře, kteří hledají skutečné příběhy. Rozsah knihy (přes 700 stran) může být pro některé čtenáře také odrazující.
(na základě 1 hodnocení čtenářů)
Původní název:
101 Middle Eastern Tales and Their Impact on Western Oral Tradition
Obsah knihy:
Na pozadí metodologického výzkumu historických a srovnávacích lidových vyprávění sleduje 101 blízkovýchodních příběhů a jejich vliv na západní ústní tradici historii, šíření a charakteristiku více než stovky vyprávění, která byla do západní tradice přenesena z blízkovýchodních muslimských literatur (tj. autorských písemných děl v arabštině, perštině a osmanské turečtině).
Aby mohlo být vyprávění zařazeno, zvažoval Ulrich Marzolph dvě kritéria: že vyprávění pochází z blízkovýchodního zdroje nebo bylo alespoň předáno z něj a že bylo zaznamenáno z ústního podání západního vypravěče v průběhu devatenáctého nebo dvacátého století. Odůvodnění těchto restriktivních definic vychází z Marzolphova hlavního zájmu o dlouhodobý účinek, který v západní lidové tradici uplatňovala některá "orientální" vyprávění - ta, která obstála ve zkoušce času. Marzolph se zaměřuje na původně „orientální“ pohádky, které se staly nedílnou součástí moderní západní ústní tradice.
Od starověku představuje „Orient“ kvintesenci Jiného vůči evropským kulturám. Zatímco vymezování se vůči tomuto Jinému sloužilo k definování a ujištění vlastního Já, „Orient“ představoval také stálý zdroj fascinace, přitažlivosti a inspirace.
Četné příběhy z muslimské tradice se prostřednictvím ústního převyprávění staly nedílnou součástí evropské ústní i písemné tradice v podobě učených traktátů, středověkých kázání, pozdně středověkých fabliaux, raně novověkých sešitů, soudobých časopisů a dalších. V dnešní době, kdy národní narcismus často získává status pevnosti vymezující Nás proti Jinému, je nezbytné rozlišovat, dokumentovat, vizualizovat a diskutovat o tom, do jaké míry je Západ nejen dlužníkem muslimského světa, ale také sdílí společné rysy s muslimskou narativní tradicí.
Kniha 101 blízkovýchodních pohádek a jejich vliv na západní ústní tradici je důležitým příspěvkem do této debaty a zásadním dílem pro vědce, studenty a čtenáře folkloru a pohádek.
