Záhadný cizinec

Recenze čtenářů

Z recenzí na knihu Marka Twaina „Tajemný cizinec“ vyplývá, že zatímco mnozí čtenáři knihu oceňují pro její hluboké téma, humor a poutavý styl psaní, jiní ji považují za nedostatečně hlubokou a ucelenou, zejména ke konci. Kniha je uznávána pro své úvahy o lidskosti a podněty k zamyšlení, ačkoli někteří čtenáři se setkali s problémy s kvalitou tisku a tempem.

Pronikavá a podnětná témata, vtipné psaní, poutavé vyprávění, skvělé vyprávění v audioformě, současná aktuálnost navzdory věku, příjemné tempo pro nenáročné čtenáře.

Pro některé čtenáře ke konci vyšuměla, v některých vydáních problémy s kvalitou tisku, nevhodná pro děti, smíšené hodnocení tempa a pro některé ne tak silná jako jiná Twainova díla.

(na základě 54 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Mysterious Stranger

Obsah knihy:

Cizinec viděl všechno, byl všude, všechno znal a na nic nezapomněl. Co jiný musí studovat, to se dozvěděl na první pohled.

Nebyly pro něj žádné potíže. A když o nich vyprávěl, věci před vámi oživil. Viděl svět jako stvořený.

Viděl, jak byl stvořen Adam.

Viděl, jak se Samson vrhl proti sloupům a zbořil kolem sebe chrám v trosky.

Viděl Csarovu smrt.

Vyprávěl o každodenním životě v nebi.

Viděl zatracence, jak se svíjejí v rudých vlnách pekla.

Všechny tyto věci nám přiblížil a bylo to, jako bychom byli na místě a dívali se na ně vlastníma očima. A také jsme je cítili, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by pro něj byly něčím víc než pouhou zábavou. Ty vize pekla, ta ubohá nemluvňata, ženy a dívky, chlapci a muži, kteří vřískají a prosí v úzkostech - proč, těžko jsme to snášeli, ale on se k tomu stavěl tak nevýrazně, jako by to byla spousta napodobenin krys v umělém ohni. A vždycky, když mluvil o mužích a ženách tady na zemi a o jejich činech - dokonce i o těch nejvznešenějších a nejvznešenějších -, tajně jsme se styděli, protože z jeho způsobu bylo zřejmé, že oni a jejich činy pro něj mají mizivý, ubohý význam.

Často byste si mysleli, že mluví o mouchách, kdybyste to nevěděli. Jednou dokonce řekl tolikrát, že naši lidé tady dole jsou pro něj docela zajímaví, přestože jsou tak tupí, nevzdělaní, triviální a domýšliví, nemocní a rachitičtí a všude kolem taková ošuntělá, chudá a bezcenná cháska. Řekl to zcela samozřejmě a bez hořkosti, stejně jako by člověk mohl mluvit o cihlách, hnoji nebo o jiných věcech, které jsou nepodstatné a nemají žádný cit. Bylo mi jasné, že to nemyslel nijak urážlivě, ale v duchu jsem si to zapsal jako nepříliš dobré vychování.