Johanka z Arku

Recenze čtenářů

Kniha Marka Twaina „Osobní vzpomínky na Johanku z Arku“ se setkala se smíšenými ohlasy čtenářů, z nichž mnozí chválí její lyrické psaní, vývoj postav a hloubku výzkumu, zatímco jiní ji kritizují za historickou přesnost a tempo. Ti, kteří vyprávění oceňují, jej často považují za dojemnou poctu Johance, ale někteří čtenáři mají pocit, že nereprezentuje Twainův humornější a satiričtější styl. Náboženské aspekty a líčení Johančiných zážitků vyvolávají různé interpretace, což má vliv na to, jak čtenáři vnímají věrnost knihy historii oproti jejím vypravěčským záměrům.

Psaní je popisováno jako svěží, poutavé a emotivní. Čtenáři oceňují Twainův vývoj postav a hloubku výzkumu, který provedl. Mnozí považovali líčení Johanky za inspirativní, představující odvahu a víru. Někteří poznamenali, že kniha slouží jako silný historický příběh a vynikající vypravěčský zážitek, což z ní činí příjemné čtení pro fanoušky literatury i historie.

Kritici poukazovali na to, že kniha postrádá napětí a může se zdát, že má pomalé tempo. Někteří považovali Twainovo líčení středověkého života za příliš romantizující nebo anachronické. Silná náboženská tematika a očekávání týkající se Johančina božského vedení vedly ke smíšeným reakcím, někteří ji označovali za plané nebo příliš sentimentální. Navíc se objevily stížnosti na chybějící kapitoly v některých vydáních, což ovlivnilo úplnost vyprávění.

(na základě 284 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Joan of Arc

Obsah knihy:

Málokdo ví, že Mark Twain (Samuel Clemens) napsal významné dílo o Johance z Arku. Ještě méně lidí ví, že ji považoval nejen za své nejdůležitější, ale i nejlepší dílo. Dvanáct let se věnoval výzkumu a mnoho měsíců strávil ve Francii prací v archivech a poté učinil několik pokusů, než měl pocit, že konečně má příběh, který chtěl vyprávět. K závěru o Johančině jedinečném místě v dějinách dospěl až poté, co podrobně prostudoval svědectví sepsaná oběma stranami, Francouzi i Angličany.

Vzhledem k antipatiím Marka Twaina k institucionálnímu náboženství by se dalo očekávat, že bude vůči Johance nebo alespoň vůči biskupům a teologům, kteří ji odsoudili, zaujatý. Místo toho zde najdeme pozoruhodně přesný životopis života a poslání Johanky z Arku, který vypráví jeden z největších vypravěčů této země. Už samotný fakt, že Mark Twain tuto knihu napsal a napsal ji tak, jak ji napsal, je mocným svědectvím o přitažlivé síle svatých katolické církve. Je to kniha, která skutečně poučí a inspiruje.

" Johanku z Arku mám ze všech knih nejraději.

A je nejlepší.

Znám ji dokonale. A kromě toho mi poskytla sedmkrát větší potěšení než kterákoli jiná.

Dvanáct let příprav a dva roky psaní. Ostatní žádnou přípravu nepotřebovali a žádnou nedostali.".

-- Mark Twain

"Mark Twain přichází skrytě jako Nikodém v noci s touto poctou jednomu z Božích světců. Přitom o sobě prozrazuje tajemství. Jako by si ten muž v bílém obleku a v oblaku doutníkového kouře myslel, že právě existuje místo, kde lidé v bílých hábitech stojí v oblacích kadidla." (Založil/a:).

-- P. George Rutler, autor knihy Cure d'Ars dnes.

"Twainovo porozumění historii a Johančinu místu v ní vysvětluje, že svou knihu Johanka z Arku považoval za hodnotu všech svých ostatních knih dohromady.".

-- Edward Wagenknecht, Člověk a jeho dílo.

"Johanka z Arku je jediným příkladem, který nám historie poskytuje, skutečným, reálným ztělesněním všech ctností, které prokázali Huck a Jim, a všeho, co Twain považoval za ušlechtilé v člověku, Johanka je ideálem, k němuž lidstvo směřuje. Twain musel její příběh vyprávět, protože je jediným konkrétním argumentem proti pesimistickým doktrínám jeho deterministické filozofie.".

-- Robert Wiggins, Mark Twain: Twain: Jackleg Novelist.