Velení: Politika vojenských operací od Koreje po Ukrajinu

Recenze čtenářů

Kniha je dobře prozkoumaným a zasvěceným zkoumáním vojenských konfliktů za posledních 70 let a nabízí jedinečný pohled na velení a civilně-vojenské vztahy. I přes některé výtky týkající se hloubky a srozumitelnosti v některých oblastech ji mnozí čtenáři shledali poutavou, poučnou a plnou cenných poznatků použitelných i mimo vojenský kontext.

⬤ Dobře napsaná a poutavá
⬤ poskytuje vzrušující přehled vojenských konfliktů
⬤ nabízí pronikavou analýzu velení a velitelských lekcí
⬤ důkladný výzkum zkušeného historika
⬤ představuje fascinující případové studie
⬤ zlepšuje pochopení civilně-vojenských vztahů.

⬤ Někteří čtenáři považovali úvodní kapitolu za málo podrobnou
⬤ jiní upozorňovali na potřebu větší přehlednosti v závěrech z jednotlivých případových studií
⬤ několik kritiků poukazovalo na to, že kniha může být hutná a nepřehledná, zejména v první polovině
⬤ některým kapitolám může chybět širší strategický pohled.

(na základě 16 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Command: The Politics of Military Operations from Korea to Ukraine

Obsah knihy:

Lawrence Freedman na příkladech z nejrůznějších konfliktů ukazuje, že úspěšné vojenské velení závisí nejen na schopnosti efektivně používat ozbrojené síly, ale také na schopnosti porozumět politickému kontextu, v němž působí.

Velení ve válce spočívá ve vytváření efektivních strategií a jejich realizaci, v zajištění toho, aby byly rozkazy vhodné, dobře sdělené a následně splněné. Je to však také intenzivně politický proces. Je tomu tak především proto, že způsob vedení válek do značné míry závisí na tom, jak jsou stanoveny jejich cíle. Je to také proto, že velitelé v jedné oblasti musí mít schopnost spolupracovat s ostatními velitelskými strukturami, včetně velitelů ostatních druhů ozbrojených sil a spojenců. V knize Velení Lawrence Freedman zkoumá význam politických i operačních úvah při velení na řadě jedenácti živých případových studií, které všechny pocházejí z období po roce 1945. V tomto období vedlo riziko jaderné eskalace k odklonu od konfrontací velmocí k občanským válkám a pokrok v komunikačních technologiích usnadnil velitelům na vyšších úrovních řídit své podřízené.

Freedman se věnuje porážkám i vítězstvím. Pákistánští generálové se snažili vyhnout kapitulaci, protože v roce 1971 ztráceli východní část své země ve prospěch Indie. Irácký Saddám Husajn proměnil své porážky v triumfální vyprávění o vítězství. Usáma bin Ládin unikl Američanům v Afghánistánu v roce 2001. Spojené království se po roce 2003 snažilo být mladším partnerem USA v Iráku. Setkáváme se s neposlušnými generály, jako byl izraelský Arik Šaron, a s těmi z francouzské armády v Alžírsku, kteří byli tak frustrováni svým politickým vedením, že se ho dvakrát pokusili změnit. Na druhém konci škály stojí Che Guevara v Kongu v roce 1966 a Igor Girkin na Ukrajině v roce 2014, kteří se snažili vyvolat lokální války, aby vyhovovaly jejich velkolepým cílům.

Freedman knihu uzavírá úvahou o budoucnosti velení ve světě, který je stále více závislý na technologiích, jako je umělá inteligence. Rozsáhlá a pronikavá historie měnící se povahy velení v poválečné éře obstojí jako definitivní popis základního konceptu vojenských záležitostí i politiky.