Recenze čtenářů
Shrnutí:Recenze překladu knihy „Chin P'ing Mei“ od Davida Toda Roye vyzdvihují věrnost čínskému originálu, poutavý styl a srozumitelnost překladu. Čtenáři oceňují komentáře, vývoj postav a humor, vedle toho se objevují výtky týkající se kvality vazby a překladatelovy volby při modernizaci jazyka a morálních hledisek. Celkově je překlad přijímán kladně, i když někteří recenzenti vyjadřují obavy nad zpracováním některých kulturních nuancí.
Klady:⬤ Věrný překlad, který vystihuje podstatu původního textu.
⬤ Poutavý a vtipný styl psaní, díky němuž je překlad přístupný.
⬤ Obsahuje podrobný úvod a komentář, které přinášejí nové poznatky.
⬤ Dobře propracované postavy a zajímavý děj, který nabízí pohled do čínské společnosti 16. století.
⬤ Snadno čitelná pro moderní publikum.
Zápory:⬤ Špatná kvalita vazby, která vede k vypadávání stránek.
⬤ Použití transliterace Wade Giles, která je pro některé matoucí ve srovnání s modernějšími systémy, jako je Pinyin.
⬤ Někteří recenzenti kritizují překladatelův moderní morální pohled a používání hovorového jazyka, neboť mají pocit, že to znehodnocuje původní záměr.
⬤ Kniha může být kvůli velkému množství znaků spletitá a nepřehledná.
(na základě 24 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Plum in the Golden Vase Or, Chin P'Ing Mei, Volume One: The Gathering
Obsah knihy:
První díl slavného překladu klasického čínského románu
První svazek slavného překladu jednoho z nejslavnějších a nejvýznamnějších románů čínské literatury od Davida Roye. Švestka ve zlaté váze aneb, Čchin P'ing Mej je anonymní dílo ze šestnáctého století, které se zaměřuje na domácí život Hsi-men Čch'-inga, zkorumpovaného, povýšeného obchodníka v provinčním městě, který si vydržuje harém šesti manželek a konkubín. Román, známý především svým erotickým realismem, je také mezníkem ve vývoji umělecké formy vyprávění - nejen ze specificky čínské perspektivy, ale i v celosvětovém historickém kontextu.
Snad s výjimkou Příběhu o Gendžim (1010) a Dona Quijota (1615) neexistuje ve světové literatuře žádné starší prozaické dílo stejné úrovně. Ačkoli je jeho význam v dějinách čínského vyprávění již dlouho uznáván, technická virtuozita autora, která připomíná spíše Dickense z Ponurého domu, Joyce z Odyssea nebo Nabokova z Lolity než cokoli z dřívější čínské beletristické tradice, se dosud nedočkala odpovídajícího uznání. Částečně proto, že všechny existující evropské překlady jsou buď zkrácené, nebo vycházejí z horšího přepisu textu. Tento překlad a jeho anotace si kladou za cíl věrně představit a objasnit všechny rétorické rysy originálu v co nejautentičtější podobě a umožnit tak západnímu čtenáři ocenit toto čínské mistrovské dílo v jeho skutečné hodnotě.
