Svatby v domě

Recenze čtenářů

V knize Svatby v domě představuje Bohumil Hrabal částečně autobiografické vyprávění o svém životě a lásce očima své ženy Elišky. V knize se mísí humor, tragédie a surrealistické prvky, přičemž popisuje námluvy manželů na pozadí české společnosti po druhé světové válce. Spíše než na tradiční děj se zaměřuje na vzájemné vztahy postav, jejich výstřednosti a Hrabalovy humorné nedostatky.

Kniha je ukázkou Hrabalova krásného a hřejivého stylu psaní, plného zemitého humoru a něhy. Nabízí vhled do autorova života prostřednictvím jedinečného pohledu, v němž se mísí komedie a tragédie. Vyprávění je zábavné a bohaté na vývoj postav a navazuje na scénáře a postavy z Hrabalových předchozích děl. Čtenáři ocení kvalitní překlad a citovou poctu autorově ženě.

Pro některé čtenáře může být nevýhodou absence standardní zápletky nebo tradiční struktury vyprávění. Odlišuje se od absurdního humoru a surrealismu, které najdeme v jiných Hrabalových dílech, což může zklamat fanoušky očekávající podobná témata. Navíc historický kontext může být tíživý a složitý, s motivy brutality, které nemusí oslovit všechny čtenáře.

(na základě 4 hodnocení čtenářů)

Původní název:

In-House Weddings

Obsah knihy:

Inspirován „paní Tolstou a paní Dostojevskou, jejichž životopisy o manželech vyšly nyní v Praze“, rozhodl se Bohumil Hrabal vytvořit vlastní autobiografické dílo, zdánlivě beletristické, z pohledu své ženy.

Chtěl napsat, jak říkal, „nikoliv shazování sebe sama, ale tak trochu, jak to všechno bylo, to naše manželství, se mnou jako šperkem a ozdobou našeho společného života.“. Úkol, jehož se ujal takový rošťácký komediální talent, nemohl být jiný než podivně rozkošný; a ve Svatbách v domě, první z trilogie, kterou Hrabal vytvořil, se s autorem setkáváme očima jeho ženy Elišky.

Ta vypráví o jeho životě od výchovy v Nymburce přes práci výpravčího na nádraží a poté ve sběrně papíru, první publikace, potíže s úřady až po styk s významnými umělci a spisovateli, jako byli Jiří Kolář, Vladimír Boudník nebo Arnošt Lustig. Hrabalův bohémský život byl sám o sobě zdrojem velkého zájmu české veřejnosti; zde přetavený je ještě přesvědčivější, je křiklavým portrétem uměleckého života v poválečné východní Evropě a výmluvnou úvahou o tom, jak lze takový život přetvořit ve světle literární geniality.