Sonety z portugalštiny

Recenze čtenářů

Kniha je dobře přijímána a oceňována pro svou krásnou poezii, zejména mezi milovníky romantické literatury. Mnoho čtenářů vyzdvihuje její srdečnost a přístupnost, což z ní činí krásný dárkový předmět. U některých vydání se však vyskytují problémy, včetně špatného formátování, malého písma a zavádějících popisů produktu ohledně typu obálky.

Krásná poezie, procítěné a romantické psaní, přístupná sbírka, příjemná pro milovníky poezie, vhodná jako dárek, kvalitní obsah splnil očekávání.

Problémy se špatným formátováním v některých vydáních, malé písmo, nepřesné popisy produktu (není v kožené vazbě), opakující se obsah v některých vydáních, není ideální pro ty, kteří nemají rádi poezii.

(na základě 38 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Sonnets from the Portuguese

Obsah knihy:

Sonety z portugalštiny (1850) je sbírka sonetů anglické básnířky Elizabeth Barrett Browningové. Sonety z portugalštiny, napsané v letech 1845 až 1846, jsou sérií milostných básní, které Browningová napsala svému manželovi, významnému viktoriánskému básníkovi Robertu Browningovi. Ačkoli si Elizabeth zpočátku nebyla básněmi jistá, Robert ji podpořil v jejich vydání a navrhl jí, aby je pojmenovala tak, aby čtenáři uvěřili, že jde o překlady, a nikoli o osobní vyznání lásky mezi manželi. Browningová použila sonet, čímž si osvojila tradiční formu, kterou proslavil Shakespeare, a zároveň se prosadila jako jedna z předních anglických básnířek 19. století.

Sonety z Portugalska, plné odkazů na řeckého pastýřského básníka Theokrita a tragickou postavu Elektry, jakož i vzývání Boha, se ponořují do biblické a klasické tradice a zároveň zůstávají hluboce osobní a autenticky romantické. Sonet "XV" se zabývá neodmyslitelnou tragikou lásky, hloubkou smutku, s nímž milenec hledí na druhého s "příliš klidnou a smutnou tváří", zdrcen vědomím, že s láskou přichází "konec lásky, / slyšící zapomnění mimo paměť". V sonetu "XXVIII" se Browning zamýšlí nad vzdáleností mezi milenci, kteří jsou od sebe odděleni: jediné, co po něm má, jsou její dopisy, "samý mrtvý papír, němý a bílý", a přesto "se zdají být živé a chvějící se" v jejích "chvějících se rukou", živá připomínka muže, s nímž touží být. "XLIII", nejslavnější sonet sbírky, začíná slovy: "Jak tě miluji? Dovolte mi spočítat způsoby" a zaznamenává básnířčino vyznání lásky silnější než "vášeň, která se uplatnila / v jejích) starých smutcích...". Nejenže jí její milý přinesl takovou radost, ale dal jí také lásku, kterou "se zdálo, že ztratila / se svými) ztracenými svatými", lásku dostatečně silnou, aby zcela překonala náboženskou víru, lásku, která je předurčena k tomu, aby trvala, a aby byla ještě "lepší po smrti".

Toto vydání portugalských sonetů Elizabeth Barrett Browningové s krásnou obálkou a profesionálně zpracovaným rukopisem je klasickým dílem anglické literatury přepracovaným pro moderní čtenáře.