Sláva

Recenze čtenářů

Román „Sláva“ Vladimira Nabokova, ačkoli není tak vybroušený jako jeho pozdější díla, je hluboce prozkoumaným příběhem dospívání Martina Edelweisse, mladého muže ruského a švýcarského původu, který se pohybuje v Evropě po ruské revoluci. Kniha se vyznačuje krásnou prózou a tématy odcizení, romantické touhy a existenciální nejistoty, ačkoli mnoho čtenářů ji považuje za málo rozvinutou a málo hlubokou.

⬤ Skvěle napsané: Nabokovova próza je proslulá svou krásou a smyslem pro detail, takže každý popis ve čtenáři hluboce rezonuje.
⬤ Bohatá témata: Zkoumání odcizení, romantického idealismu a „ztracené generace“ nabízí hloubku a vhled.
⬤ Zajímavá studie postav: Martin Edelweiss je vykreslen jako komplexní postava, která se uprostřed společenských otřesů potýká s identitou a smyslem života.
⬤ Autobiografické prvky dodávají vyprávění autenticitu a osobní rezonanci.

⬤ Nedostatek zápletky: Mnoho čtenářů považovalo příběh za rozvláčný a bezcílný, s malým množstvím významných akcí a rozuzlení.
⬤ Vývoj postav: Někteří měli pocit, že Martin, přestože je ústřední postavou, postrádá hloubku a šarm, takže je těžké se s ním sžít.
⬤ Nejednoznačný konec: Závěr je vnímán jako nejasný nebo nepřesvědčivý, což může čtenáře, kteří hledají tradiční vyprávěcí oblouk, zklamat.
⬤ Celkově je kniha vnímána jako slabší Nabokovovo dílo ve srovnání s jeho pozdějšími, slavnějšími romány.

(na základě 20 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Glory

Obsah knihy:

„Sláva je obecně moje nejšťastnější věc.

„Zábava na Glory je... hledat v ozvěnách a propojování drobných událostí, v přepínání zpět a zpět, které vytvářejí iluzi rozmachu; v dávném snění, které se přímo stává požehnáním plesu přitisknutého k hrudi, nebo v náhodné vizi Martinovy matky truchlící mimo časový rámec románu v abstrakci budoucnosti, kterou si čtenář může jen domýšlet, i poté, co se prožene posledními sedmi kapitolami, kde pravidelné šílenství strukturálních zvratů a maškaráda všech postav vrcholí ve zběsilém finále, ačkoli na samém konci se nic moc neděje - jen pták sedící na brance v šedi deštivého dne.“ - Vladimir Nabokov.