Přirozený zákon: Vědecké způsoby pojednání o přirozeném právu, jeho místo v morální filozofii a jeho vztah k pozitivním vědám.

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 7 hlasů.

Původní název:

Natural Law: The Scientific Ways of Treating Natural Law, Its Place in Moral Philosophy, and Its Relation to the Positive Sciences

Obsah knihy:

"Vydání... této knihy je intelektuální událostí." - Alasdair MacIntyre Jedním z ústředních problémů dějin morální a politické filozofie od starověku bylo vysvětlit, jak vznikla lidská společnost a její občanské instituce.

Ve snaze vyřešit tento problém filosofové vyvinuli myšlenku přirozeného práva, která se po mnoho staletí používala k popisu systému základních racionálních principů, o nichž se předpokládalo, že univerzálně řídí lidské chování ve společnosti. V osmnáctém století se z nauky o přirozeném právu zrodila související doktrína přirozených práv, která se nejvíce proslavila v americké a francouzské revoluci. Podle tohoto názoru vznikla lidská společnost sdružením jednotlivců, kteří se mohli rozhodnout žít sami v rozptýlené izolaci a kteří se při setkání považovali za osoby uzavírající společenskou smlouvu.

V tomto významném raném eseji, který byl poprvé publikován v angličtině v tomto definitivním překladu v roce 1975 a nyní se vrací k tisku, Hegel zcela odmítá představu, že společnost vzniká záměrně dobrovolným sdružováním.

Ve skutečnosti jde ještě dál a v podstatě tvrdí, že zákony, které v různých zemích vznikají jako reakce na sílu, náhodu a úmysl, jsou mnohem zásadnější než jakýkoli přírodní zákon, o němž se předpokládá, že platí vždy a všude. Hegel se při výkladu svého názoru nejenže zbavuje empirických výkladů Hobbese, Huma a dalších, ale v jádru tohoto díla také nabízí rozsáhlou kritiku tzv.

formalistických postojů Kanta a Fichteho. "Neocenitelný překlad... dokumentu z jeho plodného jenského období, který má zásadní význam pro pochopení Hegelovy zralosti.

Tento esej o přirozeném právu vrhá mnoho světla na Fenomenologii, která brzy vyjde, i na pozdější Filosofii práva. Pro Hegela představuje filosofické prohlášení nezávislosti: odklon od teologických zájmů jeho mládí na jedné straně a od Kantovy a Fichtovy péče na straně druhé. Také Fenomenologie ducha ohlásí jeho nezávislost na Schellingovi a filosofie pro něj od nynějška bude hrát roli, kterou dříve v životě a osudu národa zastávalo náboženství." (J.

Hegel). Glenn Gray "Pro studenty politické filosofie obecně a pro Hegelovy badatele zvláště je nesmírnou výhodou, že mají k dispozici Hegelův raný esej o vědeckém pojednání o přirozeném právu v angličtině.....

Actonův úvod poskytuje užitečné historické pozadí a pomůže těm, kdo Hegela neznají... utřídit hlavní argument." - Errol E. Harris.