Překvapeni hříchem: Čtenář ve Ztraceném ráji, s novou předmluvou autora, druhé vydání

Recenze čtenářů

V recenzích je vyzdvižena odbornost Stanleyho Fishe a jeho vhled do Miltonova _Ztraceného ráje_, přičemž je vysoce hodnocena jeho analýza role čtenáře. Mnozí knihu chválí jako neocenitelný zdroj informací, a to i přes některé výtky vůči stylu psaní a vnímanému nedostatku textových důkazů. Fishovy teorie jsou uznávány pro svou hloubku, někteří recenzenti však namítají, že jejich provedení může být příliš složité nebo zjednodušené.

Vynikající odbornost, precizní analýza, pronikavé pohledy na Miltonovo dílo, čtivost navzdory akademické povaze, neocenitelný zdroj pro pochopení _Ztraceného ráje_, brilantní teze a poutavé psaní.

Poněkud rozvláčné, příliš nadsazené psaní, zjednodušená struktura vět, nedostatek přímých textových důkazů z _Paradise Lost_, spoléhání se na osobní přesvědčení namísto textové analýzy a některé části psaní mohou působit zmateně nebo nadbytečně.

(na základě 7 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Surprised by Sin: The Reader in Paradise Lost, with a New Preface by the Author, Second Edition

Obsah knihy:

V roce 1967 se svět miltonovských studií rozdělil na dva ozbrojené tábory: jeden hlásal (v tradici Blakea a Shelleyho), že Milton patřil na stranu ďábla, ať už s jeho vědomím, nebo bez něj, druhý hlásal (v tradici Addisona a C. S. Lewise), že básníkovy sympatie jsou samozřejmě na straně Boha a jemu věrných andělů.

Úspěchem knihy Stanleyho Fishe Překvapen hříchem bylo smíření obou táborů tím, že jejich tvrzení podřadil pod jednu zastřešující tezi: Ztracený ráj je báseň o tom, jak se její čtenáři stali takovými, jací jsou - tedy padlými - a poučení z básně se osvědčuje na čtenářově popudu pokaždé, když se mu zdá ďábelský čin přitažlivý nebo boží čin děsivý.

Fishův argument přetvořil tvář miltonovských studií; o třicet let později otázky nastolené v knize Překvapeni hříchem nadále určují agendu a jsou hnacím motorem debat.