Praktická mystika

Recenze čtenářů

Kniha Evelyn Underhillové o mystice se setkává se smíšenými ohlasy, přičemž mnozí chválí její výstižný text a praktický vhled do mystického vědomí, zatímco jiní kritizují její příliš složitý jazyk a nedostatek přímých odkazů na klíčové křesťanské pojmy. Text je považován za poučný a zároveň náročný a vyžaduje od čtenáře soustředěné zapojení.

⬤ Krásně napsaný, výmluvný a poetický jazyk.
⬤ Nabízí praktické poznatky a metody pro pochopení mystiky.
⬤ Poskytuje konverzační a přívětivý tón, který čtenáře zaujme.
⬤ Může oslovit široké publikum se zájmem o kontemplativní spiritualitu.
⬤ Obsahuje cenné poznatky o duchovní praxi a vztahu ke „skutečnosti“.

⬤ Jazyk je často považován za příliš květnatý nebo složitý, což ztěžuje jeho pochopení.
⬤ Někteří čtenáři mají pocit, že kniha je elitářská nebo příliš abstraktní.
⬤ Chybí jasné odkazy na klíčové křesťanské osobnosti a pojmy, což může některé čtenáře odradit.
⬤ Některá vydání jsou kritizována za špatné formátování a kvalitu zpracování.
⬤ Nemusí poskytovat přímé odpovědi nebo návod na konkrétní duchovní zkušenosti.

(na základě 23 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Practical Mysticism

Obsah knihy:

Původně vydáno 1915.

Často se říká, že v kritických obdobích dějin je důležitá národní duše: "Kde není vize, tam lid hyne." Žádný národ není skutečně poražen, který si zachovává duchovní sebevědomí. Žádný národ není skutečně vítězný, který nevychází s neposkvrněnou duší. Je-li tomu tak, stává se součástí opravdového vlastenectví udržovat duchovní život, a to jak jednotlivého občana, tak společenské skupiny, aktivní a čilý; jeho vidění skutečností nezkalené spletitými zájmy a vášněmi doby. Na tomto úkolu se mohou podílet všichni. Duchovní život není zvláštní kariérou, která by zahrnovala abstrakci od světa věcí. Je součástí života každého člověka, a dokud si ho neuvědomí, není úplnou lidskou bytostí, nevstoupil do vlastnictví všech svých sil. Úkolem praktické mystiky je proto zvyšovat, nikoli snižovat celkovou výkonnost, moudrost a vytrvalost těch, kdo se ji snaží praktikovat. Pomůže jim vstoupit, a to úplněji než kdykoli předtím, do života skupiny, k níž patří. Naučí je vidět svět v pravdivějším poměru, rozeznávat věčnou krásu za zdánlivou bezohledností a pod ní.

Bude je vychovávat k lásce prosté všech nánosů sentimentality, bude jim dodávat nepřemožitelnou naději a ujišťovat je, že i v hodině největšího zpustošení "v hloubi duše žije nejsvětlejší svěžest". Jako příspěvek k těmto cílům tedy nyní vychází tato malá knížka. Není určena ani učencům, ani zbožným lidem, kteří již mají k dispozici rozsáhlou literaturu zabývající se z mnoha hledisek zkušenostmi a filozofií mystiků. Takové čtenáře upozorňujeme, že zde nenajdou nic jiného než opakování základních a známých tezí a pozvání k disciplíně, která je nepamětně stará. Zdaleka si netroufám poučovat ty, jimž jsou informace z první ruky přístupné a chutné, píši pouze pro větší třídu, která, odrazena hrozivým vzhledem propracovanějších děl na toto téma, by přesto ráda věděla, co se rozumí mystikou a co může nabídnout průměrnému člověku: jak pomáhá řešit jeho problémy, jak ladí s povinnostmi a ideály jeho aktivního života. Z tohoto důvodu nepředpokládám u svých čtenářů žádné znalosti o tomto tématu, ať už po stránce filozofické, náboženské nebo historické. Protože si přeji, aby můj apel byl obecný, nenabádám ani ke zvláštním nárokům některého teologického systému, některé metafyzické školy.

Pokusil jsem se pouze srozumitelným a netechnickým jazykem vyjádřit pohled na vesmír a místo člověka v něm, který je společný všem mystikům, a navrhnout praktické podmínky, za nichž se běžný člověk může podílet na jejich zkušenosti. Proto jsem se nezabýval abnormálními stavy vědomí, které se někdy objevují v souvislosti s mystickou genialitou: moje práce se omezuje na popis schopnosti, kterou mají ve větší či menší míře všichni lidé.

Skutečnosti a významu této fakulty se věnují první tři kapitoly. Ve čtvrté a páté kapitole je popsán předběžný trénink pozornosti, který je nezbytný pro její používání, a v šesté kapitole je popsána obecná sebekázeň a životní postoj, které tato schopnost zahrnuje. Sedmá, osmá a devátá kapitola pojednávají elementárním způsobem o třech velkých formách kontemplace a v desáté kapitole je zkoumána praktická hodnota života, v němž byly aktualizovány. Ty, kdo jsou tak laskaví, že se pokusí knihu pročíst, prosíme, aby si před přechodem k druhé části pozorně přečetli první části.