Postkoloniální milostná báseň

Recenze čtenářů

Recenze vyzdvihují sbírku Natalie Diazové „Postkoloniální milostná báseň“ jako silnou a sugestivní sbírku, která se zabývá tématy identity, lásky a současné zkušenosti původních obyvatel Ameriky. Mnozí recenzenti chválí její vynalézavý jazyk a emocionální hloubku, zatímco někteří vyjadřují potíže s neujasněností slovníku a tematickým zaměřením, které nemusí odpovídat očekáváním všech čtenářů.

Silný emocionální dopad, vynalézavý a kreativní jazyk, autentické zobrazení indiánské a LGBTQIA+ identity, smysluplné zkoumání lásky a kulturních otázek, chváleno pro svou hloubku a krásu. Mnozí čtenáři ji považovali za poutavou a hojně ji doporučovali.

Někteří recenzenti považovali slovní zásobu za nejasnou a náročnou, což vedlo k momentům zmatení. Jiní očekávali více milostných básní nebo jiné tematické zaměření vycházející z dřívějších děl, ale cítili se zklamáni tématy hněvu nebo rasy. Několik čtenářů označilo sbírku za nahodilou nebo krkolomnou, zejména ti, kteří se o poezii příliš nezajímají.

(na základě 47 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Postcolonial Love Poem

Obsah knihy:

Těla domorodých, latinskoamerických, černých a hnědých žen jsou zde zároveň tělem politickým i tělem extatickým a jsou zobrazena se zářivou intimitou: abeceda ruky ve tmě, stříbřité údery boků, rudozlatá geometrie stehen, smaragdoví tygři, kteří skáčou v hrdle.