Hodnocení:
Sbírka básní Carolyn Forchéové „Modrá hodina“ se zabývá tématy paměti, smrtelnosti a hledání smyslu života prostřednictvím hluboce emotivních a introspektivních děl. Čtenáři oceňují syrovost emocí a lyričnost její poezie, zejména dlouhé básně „Na zemi“, která mnohé zaujala i přes svou počáteční délku. Někteří čtenáři však vyjádřili zklamání z řemeslného zpracování a všimli si momentů, kdy básnířčin slovník může působit rušivě. Sbírka ukazuje Forchéové jedinečný hlas v americké poezii, konkrétně její schopnost spojit osobní vyprávění s univerzálními tématy.
Klady:⬤ Dojímavé zkoumání paměti a smrtelnosti.
⬤ Podmanivá a emotivní poezie, která rezonuje se čtenáři.
⬤ Dlouhá báseň „Na zemi“ čtenáře velmi zaujala a podnítila k opakovanému čtení.
⬤ Forché je považován za významný hlas současné americké poezie, v němž se silně mísí osobní a univerzální témata.
⬤ V mnoha lidech zanechala kniha trvalý dojem obdivu a pocitu „wow“.
⬤ Někteří shledali, že řemeslné zpracování poezie občas odvádí pozornost od jejího poselství.
⬤ Básníkův slovník někdy působil na čtenáře rušivě.
⬤ Byla zaznamenána drobná fyzická poškození obálky knihy, což některé kupující zklamalo.
(na základě 9 hodnocení čtenářů)
Blue Hour
„Modrá hodina je neuchopitelná kniha, protože neustále hledá to, co německý básník Novalis nazval '(ztracenou) přítomností mimo zdání'. Nejdelší báseň 'Na zemi' je přepisem přechodu mysli ze života do smrti v podobě abecedy po vzoru starověkých gnostických hymnů. Jiné básně knihy, zejména „Nokturno“ a „Modrá hodina“, jsou lyrickým oživením aktu vzpomínání, ačkoli objekty paměti se nám zdají živé a nenávratné, vztek vyvolávat a lpět zároveň prudký a roztěkaný.
„Hlas, který slyšíme v Modré hodině, je hlasem velmi mladým i velmi starým. Patří někomu, kdo už všechno viděl a kdo se nedokonale, zoufale snaží vyrovnat tomu, co viděl. Hlad po poznání se tu snoubí s touhou být nový, zcela bez cynismu, otevřený otřesům zkušenosti, jako by byl neustále poprvé, ačkoli neiluzivní, moudrý mimo jakoukoli možnou skvrnu falešné nebo domnělé nevinnosti.“.
-- Robert Boyers.
