Idealismus jako modernismus: Hegelovy variace

Recenze čtenářů

Recenze zdůrazňují filozofickou hloubku Pippinova díla o německém idealismu a jeho zapojení do myšlenek Lea Strausse o přirozeném právu. Autor kritizuje rovnostářské tendence modernity a zkoumá důsledky filozofického myšlení pro současnou politiku a společnost. Recenze chválí knihu za její podnětný obsah, zároveň však poukazují na určité nedostatky v konkrétnosti Pippinovy analýzy týkající se pojmu „přirozenost“ ve Straussově filozofii.

Kniha nabízí solidní analýzu německé idealistické filozofie, zejména v tom, jak se vztahuje k současným otázkám přírody a politiky. Důsledně se zabývá Straussovým filozofickým odkazem a vybízí ke kritickému myšlení o moderním rovnostářství a politických strukturách. Práce je považována za významný příspěvek k pochopení vztahu mezi německým idealismem a moderním politickým myšlením.

Někteří recenzenti se domnívají, že Pippinova analýza postrádá dostatečnou konkrétnost, pokud jde o Straussovo pojetí „přirozenosti“, a naznačují, že by mohla být hlubší. Kromě toho se objevují obavy, že zaměření knihy může být místy příliš úzké a může zanedbávat některá širší témata přítomná v německém idealismu ve prospěch podrobného zkoumání Strausse.

(na základě 1 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Idealism as Modernism: Hegelian Variations

Obsah knihy:

Robert Pippin zpochybňuje mnoho tradičních charakteristik odlišnosti moderní filozofie.

Místo toho obhajuje tvrzení o dějinnosti, svobodě, etickém životě a modernitě jako takové, které jsou pro německou idealistickou filosofickou tradici, a zejména pro Hegelovy spisy, klíčové. Po zvážení hegelovské verze těchto otázek autor zkoumá další výpovědi, které lze nalézt u Habermase, Strausse, Blumenberga, Nietzscheho a Heideggera.