Hudba vzdáleného bubnu: klasické arabské, perské, turecké a hebrejské básně

Recenze čtenářů

Kniha „Hudba vzdáleného bubnu“ nabízí bohatou sbírku poezie z arabské, perské, turecké a hebrejské tradice v překladu Bernarda Lewise. Slouží jako vynikající úvod do blízkovýchodní poezie, ukazuje její krásu a kulturní význam. Překlady jsou oceňovány pro svou brilantnost, díky níž je poezie přístupná i těm, kteří tyto tradice neznají. Někteří kritici však poukazují na problémy s vnímáním orientální perspektivy knihy a naznačují, že předkládá idealizovaný pohled na východní kultury.

⬤ Vynikající překlady, které zpřístupňují neznámou poezii.
⬤ Různorodá sbírka z mnoha kultur, která poskytuje ochutnávku každé z nich.
⬤ Bohatý historický kontext, který nabízí vhled do epoch a životů básníků.
⬤ Poutavá a krásná poezie, která zahrnuje řadu témat včetně lásky, války a spirituality.
⬤ Skvělý úvodní zdroj pro čtenáře, kteří se zajímají o literaturu Blízkého východu.

⬤ Někteří čtenáři mají pocit, že kniha má orientalistický podtext, který může zkreslovat autenticitu představovaných kultur.
⬤ Kritici poukazují na nedostatečnou hloubku v představení složitosti blízkovýchodní poezie a považují ji za pastiš.
⬤ Stručnost básní nemusí uspokojit čtenáře, kteří hledají delší a hlubší díla.

(na základě 10 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Music of a Distant Drum: Classical Arabic, Persian, Turkish, and Hebrew Poems

Obsah knihy:

Hudba vzdáleného bubnu představuje literární milník. Je v ní shromážděno 129 básní ze čtyř předních literárních tradic Blízkého východu, které Bernard Lewis mistrně přeložil do angličtiny, mnohé z nich vůbec poprvé. Tyto básně pocházejí z různých jazyků a tradic - arabštiny, perštiny, turečtiny a hebrejštiny - a zahrnují více než tisíc let. Dohromady představují fascinující a neobvyklé okno do dějin Blízkého východu. Lewis, jedna z největších světových autorit v oblasti kultury a historie tohoto regionu, odhaluje verše překvapivé krásy, od panegyriky a satiry po náboženskou poezii a texty o víně, ženách a lásce.

Bernard Lewis, jeden z největších znalců kultury a historie tohoto regionu, nabízí dílo překvapivé krásy, které nenechává nikoho na pochybách, proč se o takové básníky ve své době ucházeli králové. Stejně jako básně v Rubajátu Omara Chajjáma i básně zde - jak zajišťuje Lewisovo mistrovství ve všech zdrojových jazycích a jeho dokonalý styl a vkus - plně ožívají v angličtině. Jsou překvapivé a smyslné, odzbrojujícím způsobem vtipné a upřímné. Poskytují fascinující a neobvyklý pohled do dějin Blízkého východu. A především je radost je číst. Sahají od panegyriky a satiry po náboženskou poezii a texty o víně, ženách a lásce. Lewis začíná úvodem o místě básníků a poezie v dějinách Blízkého východu a končí životopisnými poznámkami o všech básnících.

Tuto pokladnici veršů výstižně shrnuje citát arabského autora z 9. století Ibn Qutayby: Poezie je důl vědění Arabů, kniha jejich moudrosti, soupis jejich dějin, skladiště jejich velkých dnů, val chránící jejich dědictví, příkop bránící jejich slávu, pravdivý svědek v den sporu, poslední důkaz v době hádky.

V jedné ruce Korán, v druhé sklenici vína.

Někdy dodržuje pravidla, jindy je porušuje.

Jsme na tomto světě, nezralí a syroví,.

Ne úplně pohané, ne úplně muslimové.

-- Mudžir (12. století)