Heron

Recenze čtenářů

Recenze vyzdvihují „Volavku“ jako hluboce melancholický a mistrovsky napsaný román Giorgia Bassaniho. Existenciální boje hlavního hrdiny a jeho pocity izolace po druhé světové válce vytvářejí v celé knize tíživou, ponurou atmosféru. Kritici si všímají podobnosti s jinými klasickými Bassaniho díly, ale popisují ji jako ještě smutnější. Zatímco někteří čtenáři obdivují jeho literární kvality a místní kolorit, jiní kritizují tempo a vnímanou nedostatečnou angažovanost postav.

⬤ Považováno za mistrovské dílo a možná Bassaniho největší dílo.
⬤ Hluboce dojemný obraz izolace a existenciálního zoufalství jedné postavy.
⬤ Bohatý lokální kolorit a umělecká vytříbenost.
⬤ Přirovnání k jiným literárním klasikům svědčí o vysoké kvalitě.
⬤ Evokuje temná témata, která u některých čtenářů hluboce rezonují.

⬤ Velmi melancholický a depresivní tón, který nemusí oslovit všechny čtenáře.
⬤ Hlavní hrdina je nesympatický a odtažitý, což některým čtenářům ztěžuje navázání kontaktu.
⬤ Někteří považují psaní za těžkopádné nebo s pomalým tempem, což ovlivňuje celkový požitek z knihy.
⬤ Nedostatek akce a zapojení do děje může odradit čtenáře zvyklé na dynamičtější vyprávění.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Obsah knihy:

Pátá kniha z Bassaniho série Romanzo di Ferrara a zároveň jeho poslední román Volavka je napínavým a dojemným portrétem muže středního věku, který se vyrovnává se svým životem. „Snažila se udržet ve vzduchu, nabrat výšku.

Ale pak to náhle vzdala a klesla, jako by se rozpadla na mnoho kusů.“ Časně ráno v chladné neděli vstává pětačtyřicetiletý Edgardo Limentani, aby se připojil ke střelbě v krajině kolem města Ferrara. Jak den ubíhá, přemýšlí o své minulosti, o svých zklamáních a o tom, jak se sem dostal.

Stejně jako ptáci, které střílí, si uvědomuje, že je v pasti, zlomený a sám čeká na závěrečný coup de grâce. Pak uvidí cestu ven.