Dopisy, svazek 4 (165-203)

Původní název:

Letters, Volume 4 (165-203)

Obsah knihy:

Listy, které zde uvádíme v překladu, vznikly přibližně mezi lety 410 a 420. Toto období Augustinova života se shoduje s koncem dlouhého sporu s donatisty a šířením pelagiánských bludů o přirozenosti a milosti.

Ve srovnání s dřívějšími dopisy je v těchto listech kladen větší důraz na intelektuální a doktrinální otázky. Snad nejdůležitějším a jistě nejdelším v této sbírce (s. 141-190) je list 185 adresovaný v roce 417 tribunovi Bonifácovi.

Podává barvitý popis zločinů, kterých se donatisté dopouštěli na katolících. Augustin píše: ""Některým (katolíkům) byly vypíchnuty oči, jednomu biskupovi byly useknuty ruce a jazyk, někteří byli zmasakrováni.

A to nemluvím o nelidském bití, o rabování domů při nočních nájezdech, o požárech, které byly zakládány nejen v soukromých domech, ale dokonce i v kostelích; do těchto plamenů někteří dokonce házeli svaté knihy" (kapitola 30). Do těchto nepokojů nakonec zasáhly civilní úřady, a to někdy i s donucovacími prostředky. Nakonec 30.

ledna 412 císař Honorius prohlásil vyznávání donatismu za trestný čin a nařídil, aby klerici a služebníci těchto heretiků byli odstraněni z africké půdy, kterou znečistili církevními obřady. Ačkoli byl Augustin zpočátku proti donucování, změnil svůj názor.