Americká trajektorie: Jaká je vaše cesta: Božská, nebo démonická?

Recenze čtenářů

Kniha Davida Raye Griffina „Americká trajektorie: V této knize se kritizuje americká výjimečnost, poukazuje na temné stránky zahraniční politiky USA a tvrdí, že historický příběh o americké laskavosti je z velké části mýtus. Kniha podrobně zkoumá zásadní události americké historie, od genocidy původních obyvatel Ameriky až po současné globální intervence.

Kniha je oceňována za důkladný výzkum, přesvědčivý text a pronikavou analýzu dějin USA, zejména za zdůraznění rozporuplné povahy americké rétoriky a činů. Mnozí recenzenti ji doporučují pro její jasné a dobře zdokumentované argumenty proti konceptu americké výjimečnosti, což z ní činí významnou četbu pro ty, kdo se snaží porozumět americkému imperialismu.

Někteří čtenáři kritizovali autorovu interpretaci událostí jako příliš zaujatou vůči americkým představitelům, přičemž se objevovala tvrzení o selektivní kritice, která bagatelizovala činy demokratických představitelů a zaměřovala se na republikány. Kromě toho byly často zaznamenány problémy s vydáním pro Kindle, včetně problémů s formátováním a pádů aplikací, což snižovalo celkový dojem ze čtení.

(na základě 15 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The American Trajectory: Divine or Demonic?

Obsah knihy:

In The American Trajectory: Božská, nebo démonická? David Ray Griffin sleduje trajektorii amerického impéria od jeho založení až do konce 20. století. Tato kniha, která je prequelem Griffinovy knihy Bush a Cheney, na mnoha příkladech ukazuje nepravdivost tvrzení o americké výjimečnosti, sekulární verzi staré myšlenky, že Amerika byla založena a vedena božsky.

Úvod ilustruje tvrzení o božské prozřetelnosti a americké výjimečnosti od George Washingtona až po knihu Výjimeční od Dicka a Liz Cheneyových. Poté, co poukáže na to, že myšlenka, že Amerika je impérium, již není kontroverzní, staví do kontrastu ty, kteří ji považují za blahodárnou, s těmi, kteří ji považují za zhoubnou. Zbytek knihy podporuje druhý názor.

Americká trajektorie obsahuje mnoho epizod, které mnohé čtenáře překvapí:

* Potopení Lusitanie očekávali Churchill i Wilson jako prostředek, který měl přimět Ameriku ke vstupu do první světové války;

* Útok na Pearl Harbor nebyl ani nevyprovokovaný, ani překvapivý;

* Během "dobré války" vláda USA intrikovala a hrála politiku s cílem stát se dominantním impériem;

* K vítězství ve válce ani k záchraně amerických životů nebylo třeba svrhnout na Japonsko atomové bomby;

* rozhodnutí USA měla zásadní vliv na neschopnost Společnosti národů a Organizace spojených národů zabránit válce;

* Spojené státy byly za studenou válku odpovědnější než Sovětský svaz;

* Vietnamská válka nebyla zdaleka jediným vojenským dobrodružstvím USA během studené války, při němž zahynulo velké množství civilistů;

* vláda USA organizovala útoky pod falešnou vlajkou, při nichž záměrně zabíjela Evropany; a.

* Americké vojenské intervence po rozpadu Sovětského svazu naučily některé konzervativce (například Andrewa Baceviče a Chalmerse Johnsona), že americké intervence během studené války nebyly primárně obranné.

Závěr se zabývá otázkou, jak by poznání občanů o tom, jak se chovalo americké impérium, mohlo učinit Ameriku lepší a jak by se Amerika, která se dlouho považovala za národ vykupitelů, mohla vykoupit.