Hodnocení:
Kniha Davida Raye Griffina „Americká trajektorie: V této knize se kritizuje americká výjimečnost, poukazuje na temné stránky zahraniční politiky USA a tvrdí, že historický příběh o americké laskavosti je z velké části mýtus. Kniha podrobně zkoumá zásadní události americké historie, od genocidy původních obyvatel Ameriky až po současné globální intervence.
Klady:Kniha je oceňována za důkladný výzkum, přesvědčivý text a pronikavou analýzu dějin USA, zejména za zdůraznění rozporuplné povahy americké rétoriky a činů. Mnozí recenzenti ji doporučují pro její jasné a dobře zdokumentované argumenty proti konceptu americké výjimečnosti, což z ní činí významnou četbu pro ty, kdo se snaží porozumět americkému imperialismu.
Zápory:Někteří čtenáři kritizovali autorovu interpretaci událostí jako příliš zaujatou vůči americkým představitelům, přičemž se objevovala tvrzení o selektivní kritice, která bagatelizovala činy demokratických představitelů a zaměřovala se na republikány. Kromě toho byly často zaznamenány problémy s vydáním pro Kindle, včetně problémů s formátováním a pádů aplikací, což snižovalo celkový dojem ze čtení.
(na základě 15 hodnocení čtenářů)
The American Trajectory: Divine or Demonic?
In The American Trajectory: Božská, nebo démonická? David Ray Griffin sleduje trajektorii amerického impéria od jeho založení až do konce 20. století. Tato kniha, která je prequelem Griffinovy knihy Bush a Cheney, na mnoha příkladech ukazuje nepravdivost tvrzení o americké výjimečnosti, sekulární verzi staré myšlenky, že Amerika byla založena a vedena božsky.
Úvod ilustruje tvrzení o božské prozřetelnosti a americké výjimečnosti od George Washingtona až po knihu Výjimeční od Dicka a Liz Cheneyových. Poté, co poukáže na to, že myšlenka, že Amerika je impérium, již není kontroverzní, staví do kontrastu ty, kteří ji považují za blahodárnou, s těmi, kteří ji považují za zhoubnou. Zbytek knihy podporuje druhý názor.
Americká trajektorie obsahuje mnoho epizod, které mnohé čtenáře překvapí:
* Potopení Lusitanie očekávali Churchill i Wilson jako prostředek, který měl přimět Ameriku ke vstupu do první světové války;
* Útok na Pearl Harbor nebyl ani nevyprovokovaný, ani překvapivý;
* Během "dobré války" vláda USA intrikovala a hrála politiku s cílem stát se dominantním impériem;
* K vítězství ve válce ani k záchraně amerických životů nebylo třeba svrhnout na Japonsko atomové bomby;
* rozhodnutí USA měla zásadní vliv na neschopnost Společnosti národů a Organizace spojených národů zabránit válce;
* Spojené státy byly za studenou válku odpovědnější než Sovětský svaz;
* Vietnamská válka nebyla zdaleka jediným vojenským dobrodružstvím USA během studené války, při němž zahynulo velké množství civilistů;
* vláda USA organizovala útoky pod falešnou vlajkou, při nichž záměrně zabíjela Evropany; a.
* Americké vojenské intervence po rozpadu Sovětského svazu naučily některé konzervativce (například Andrewa Baceviče a Chalmerse Johnsona), že americké intervence během studené války nebyly primárně obranné.
Závěr se zabývá otázkou, jak by poznání občanů o tom, jak se chovalo americké impérium, mohlo učinit Ameriku lepší a jak by se Amerika, která se dlouho považovala za národ vykupitelů, mohla vykoupit.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)