Zátiší s obrázky: O fotografii a paměti

Recenze čtenářů

Na knihu, která je vzpomínkovou knihou autorky Janet Malcolmové a která využívá fotografie jako nástroj vyprávění, se v recenzích objevují smíšené názory. Někteří čtenáři oceňují sentimentální zkoumání jejího raného života, zejména ve vztahu k její rodině a jejich útěku z Prahy. Jiní však knihu kritizují pro její nedostatečnou hloubku a přehlednost, považují ji za nezáživnou a špatně uspořádanou.

Kniha nabízí láskyplné a bystré ohlédnutí za autorčiným raným životem. Je krásně napsaná a přináší fascinující příběh, někteří čtenáři oceňují zařazení fotografií a označují prózu za kvintesenci Malcolma. Fanoušci jejího díla najdou v jejích postřezích a zkušenostech hodnotu.

Mnozí čtenáři mají pocit, že kniha postrádá hloubku a ucelenost, a popisují ji jako zklamání s vágními vzpomínkami na dětství. Někteří vyjadřují zklamání nad její stručností a nedostatkem přesvědčivých popisů, což naznačuje, že se může líbit pouze zarytým fanouškům. Kritizovány jsou také fotografie, které jsou rozmazané a nepřispívají účinně k vyprávění.

(na základě 6 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Still Pictures: On Photography and Memory

Obsah knihy:

"Vynikající... (Poslední, nádherné, nejosobitější dílo (Janet Malcolmové) v její dlouhé kariéře." --Charles Finch, The New York Times Book Review

Po desetiletí Janet Malcolmová ve svých knihách a reportážích pro The New Yorker a The New York Review of Books šťouchala do reportážních a životopisných konvencí a poukazovala na umělost, která je základem veřejného i soukromého já. V knize Still Pictures se zaměřuje na svůj vlastní život - což je úkol, který si žádá od spisovatelky, jež je stejně neobyčejně zručná, jako byla ona sama.

Zátiší tedy není příběhem života, ale událostí na vlastní kůži, setkáním s identitou a rodinnými fotografiemi, které je tak pronikavé a originální jako nic jiného od dob Camera Lucida Rolanda Barthese. Malcolm se dívá za obsah obrazu a snadné svody sebepoznání a konstruuje memoár ze vzpomínek, které samy kladou otázky.

Snímek Still Pictures začíná obrazem zasmušilé mladé dívky ve vlaku, která v roce 1939 jako pětiletá odjíždí z Prahy do New Yorku. Malcolmová skládá kompozitní portrét newyorského dětství, které se nikdy nevyhne nástrahám Evropy a záhadám osudu a rodiny, od jejích prvních lásek přes večery ve staré Metropolitní opeře až po fascinaci tím, co by mohlo znamenat být "zlobivou dívkou". Později se v knize Still Pictures zabývá jejím manželstvím s Gardnerem Botsfordem, světem newyorského časopisu Williama Shawna a soudním procesem o pomluvě, který vedl k tomu, že se Malcolmová stala postavou svého vlastního dramatu.

Tento krátký svazek, který se vyznačuje břitkým vtipem a bystrým komentářem, jež jsou pro Malcolmovou charakteristické, se rozvíjí v memoáry, jakých je v naší literatuře málo.