Zajíc

Recenze čtenářů

V knize se projevuje Airův typický dobrodružný styl psaní, ale mnozí čtenáři ji považují za zmatenou a méně poutavou než jeho ostatní díla. Vyprávění obsahuje složité postavy a nečekaný vývoj zápletky, ale také má tendenci bezcílně kličkovat, takže někteří čtenáři zůstávají ztraceni a neuspokojeni.

⬤ Podmanivý smysl pro dobrodružství a napětí.
⬤ Jedinečný vývoj postav, zejména hlavního hrdiny.
⬤ Emotivní a překvapivý závěr.
⬤ Airův typický vtip a šarm zůstávají zachovány.

⬤ Extrémně zmatené vyprávění, které je těžké sledovat.
⬤ Někteří čtenáři měli pocit, že je nesouvislý a trvá dlouho, než se do něj dostanou.
⬤ V porovnání s ostatními Airaovými romány není považován za jedno z jeho nejlepších děl.
⬤ Filozofické prvky mohou působit bizarně a nejasně.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Hare

Obsah knihy:

Clarke, anglický přírodovědec z 19.

století, se toulá po pampách a hledá nejnepolapitelnější a nejvzácnější zvíře: zajíce legibrera, jehož charakteristickou vlastností je zřejmě schopnost létat. Místní indiáni, kteří ukazují k nebi, hlásí nedávné pozorování zajíce, ale pak Clarkea požádají, aby jim pomohl hledat i jejich zmizelého náčelníka.

Při dalším pátrání Clarke zjistí víc, než se na první pohled zdá: v jazycích Mapučů a Vorogů má každé slovo nejméně dva významy. Vtipný, velmi ironický a se vším obvyklým Airianovým digresivním kouzlem nabízí Zajíc jemné úvahy o lásce, kolonialismu viktoriánské éry a mnoha dvojznačnostech jazyka.