Class, Race, Disability and Mental Health in Higher Education: Questioning the Access, Success and Progression of Disadvantaged Students
Všechny univerzity musí vypracovat plány na odstranění rozdílů v přístupu, úspěšnosti a účasti znevýhodněných studentů na vysokoškolském vzdělávání, přičemž musí stanovit cíle týkající se globální většiny, dělnické třídy, zdravotně postižených a studentů s duševním onemocněním.
Mike Seal v této knize zkoumá terminologii, teoretické debaty a stanoviska, identifikuje příčiny rozdílů a hodnotí navrhované iniciativy. Tvrdí, že existuje neprozkoumaný předpoklad, že vysokoškolské vzdělání je "dobrá věc" z materiálního a intelektuálního hlediska, což démonizuje ty, u nichž je to sporné.
Kniha také upozorňuje na přetrvávající strukturální a individuální diskriminaci z hlediska třídy, rasy a zdravotního postižení a na popírání toho, do jaké míry je vysokoškolské vzdělání příčinou problémů s duševním zdravím a negativní životní pohody. Odhaluje neprozkoumané modely "asimilace" ve vysokoškolském vzdělávání, které od těchto studentů očekávají, že se vzdají své kultury a komunit, přestože hlavní vnější motivací studentů je touha těmto komunitám něco vrátit a přijmout kulturu, která je nepřijme. Kniha vychází z toho, že současné mezinárodní vysokoškolské vzdělávání reprodukuje stávající privilegia, a dále argumentuje, že programy rozšiřování účasti by měly uznat měnící se povahu akademického života prostřednictvím inkluzivnějšího, holistického přístupu.
Seal tvrdí, že je nezbytné zahrnout informované porozumění tomu, jak se studenti staví do akademické pozice a jak je jejich identita a akademický status umožněn a rozvíjen s podporou univerzity. Za tímto účelem musí univerzity nově definovat svůj účel a povahu svých vztahů s komunitami, kterým mají sloužit.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)