Recenze čtenářů
Shrnutí:Recenze vyzdvihují zkoumání pojmů času a evoluce v dílech Darwina, Nietzscheho a Bergsona, které provedla Elizabeth Groszová. Groszová se pokouší tyto myslitele sladit se současnou feministickou a politickou teorií, darwinismus představuje jako základní aspekt společenského pokroku a zdůrazňuje důležitost četby původních textů pro pochopení jejich skutečných důsledků. Zatímco její analýza Bergsona je chválena pro svou hloubku, někteří recenzenti považují diskuse o Darwinovi za méně přesvědčivé a strukturu knihy za poněkud nesourodou.
Klady:⬤ Poskytuje jedinečný pohled na čas a evoluci optikou Darwina, Nietzscheho a Bergsona.
⬤ Spojuje filozofické zkoumání se současnými feministickými a politickými tématy.
⬤ Hluboká analýza Bergsonova díla, která ukazuje pochopení složitých myšlenek.
⬤ Povzbuzuje čtenáře, aby se znovu vrátili k původním textům a docenili jejich skutečný význam.
⬤ Propojuje historické koncepty s moderními společenskými boji a nabízí relevanci pro kritická studia.
Zápory:⬤ Někteří čtenáři měli pocit, že výklad Darwinova díla není zcela přesvědčivý.
⬤ První části knihy se zdály být nesouvislé ve srovnání s ucelenějšími diskusemi o Bergsonovi.
⬤ Je zde vnímáno riziko abstrakce, která se nemusí vztahovat k praktickým problémům v sociálních vědách.
(na základě 2 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Nick of Time: Politics, Evolution, and the Untimely
Obsah knihy:
V této průkopnické filozofické práci Elizabeth Groszová ukazuje cestu k teorii stávání, která by nahradila převládající ontologie bytí v sociálním, politickém a biologickém diskurzu.
Groszová tvrdí, že teorie časovosti mají významný a nedoceněný význam pro sociální rozměr vědy a politický rozměr boje, a zabývá se klíčovými teoretickými otázkami souvisejícími s realitou času. Zkoumá vliv času na organizaci hmoty a na vznik a vývoj biologického života.
Uvažuje o tom, jak by mohl být neúprosný pohyb času vpřed pojímán v politických a sociálních termínech, a začíná formulovat model času, který zahrnuje budoucnost a její schopnost nahradit a transformovat minulost a přítomnost. Groszová rozvíjí svou argumentaci srovnáváním děl tří významných osobností západního myšlení: Charlese Darwina, Friedricha Nietzscheho a Henriho Bergsona. Ukazuje, že každý z těchto myslitelů, kteří teoretizovali čas jako aktivní, pozitivní fenomén s vlastními charakteristikami a specifickými účinky, měl hluboký vliv na současné chápání těla ve vztahu k času.
Ukazuje, jak se jejich spřízněné koncepty života, vývoje a stávání projevují v díle Gillese Deleuze a Luce Irigaray. V celé knize The Nick of Time Grosz zdůrazňuje politickou a kulturní nutnost zásadního přehodnocení času: čím jasněji chápeme svou časovou polohu jako bytosti rozkročené mezi minulostí a budoucností bez jistoty stabilní a trvalé přítomnosti, tím více je proměna myslitelná.
