Teorie volnočasové třídy: Ekonomická studie amerických institucí a sociální kritika okázalé spotřeby: Na základě teorií cha

Recenze čtenářů

V recenzích knihy Thorsteina Veblena „Teorie volného času“ se mísí obdiv k pronikavé kritice společenských norem a nespokojenost s její hutnou, archaickou prózou a špatným formátem některých vydání. Kniha je známá pro své zkoumání okázalé spotřeby a dynamiky postavení ve společnosti, ale pro některé čtenáře je náročná na pochopení kvůli svému těžkému stylu psaní. Kromě toho stížnosti na špatnou kvalitu tisku a velikost písma v některých vydáních výrazně snižují zážitek ze čtení.

⬤ Pronikavá analýza společenských norem a spotřeby
⬤ Jedinečný a poutavý styl psaní, jakmile se mu přizpůsobíte
⬤ Nabízí nadčasový význam pro současné otázky bohatství a statusu
⬤ Předkládá originální koncepty, jako je nápadná spotřeba a plýtvání
⬤ Některá vydání jsou velmi dobře formátovaná a vizuálně atraktivní.

⬤ Hutná a složitá próza, která může být ohromující
⬤ Opakující se a někdy nudné psaní
⬤ Mnohá vydání mají extrémně malé písmo, takže jsou téměř nečitelná
⬤ Někteří čtenáři zjistí, že zpracování obsahu vyžaduje značné úsilí
⬤ Ne všechna vydání poskytují odborný kontext nebo aparát pro pochopení textu.

(na základě 89 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Theory of the Leisure Class: An Economic Study of American Institutions and a Social Critique of Conspicuous Consumption: Based on Theories of Cha

Obsah knihy:

Teorie volného času je kritikou kapitalismu. Nápadná spotřeba, stejně jako "nápadné trávení volného času", je prováděna za účelem demonstrace bohatství nebo označení společenského postavení.

Kniha je ekonomickým pojednáním a podrobnou společenskou kritikou nápadné spotřeby jako funkce společenské třídy a konzumu, odvozené od společenského rozvrstvení lidí a dělby práce, což jsou společenské instituce feudálního období (9.-15. století), které přetrvaly až do moderní doby. Kniha představuje evoluční vývoj lidských institucí (sociálních a ekonomických), které utvářejí společnost, například způsob, jakým si občané vydělávají na živobytí, přičemž technologie a průmyslové umění jsou tvůrčími silami ekonomické produkce.

Sociologie a ekonomie aplikované Veblenem ukazují dynamické, intelektuální vlivy Charlese Darwina, Karla Marxe, Adama Smithe a Herberta Spencera, jeho teorie socioekonomie tedy zdůrazňují evoluci a vývoj jako charakteristiky lidských institucí. Thorstein Veblen (1857-1929) byl americký ekonom a sociolog.

Je známý jako duchaplný kritik kapitalismu. V rámci dějin ekonomického myšlení je Veblen považován za vůdčí osobnost hnutí institucionální ekonomie.

Veblenovo rozlišení mezi "institucemi" a "technologiemi" je současnými ekonomy dodnes nazýváno Veblenovou dichotomií.