Hodnocení:
V recenzích knihy Thorsteina Veblena „Teorie volného času“ se mísí obdiv k pronikavé kritice společenských norem a nespokojenost s její hutnou, archaickou prózou a špatným formátem některých vydání. Kniha je známá pro své zkoumání okázalé spotřeby a dynamiky postavení ve společnosti, ale pro některé čtenáře je náročná na pochopení kvůli svému těžkému stylu psaní. Kromě toho stížnosti na špatnou kvalitu tisku a velikost písma v některých vydáních výrazně snižují zážitek ze čtení.
Klady:⬤ Pronikavá analýza společenských norem a spotřeby
⬤ Jedinečný a poutavý styl psaní, jakmile se mu přizpůsobíte
⬤ Nabízí nadčasový význam pro současné otázky bohatství a statusu
⬤ Předkládá originální koncepty, jako je nápadná spotřeba a plýtvání
⬤ Některá vydání jsou velmi dobře formátovaná a vizuálně atraktivní.
⬤ Hutná a složitá próza, která může být ohromující
⬤ Opakující se a někdy nudné psaní
⬤ Mnohá vydání mají extrémně malé písmo, takže jsou téměř nečitelná
⬤ Někteří čtenáři zjistí, že zpracování obsahu vyžaduje značné úsilí
⬤ Ne všechna vydání poskytují odborný kontext nebo aparát pro pochopení textu.
(na základě 89 hodnocení čtenářů)
The Theory of the Leisure Class: An Economic Study of American Institutions and a Social Critique of Conspicuous Consumption: Based on Theories of Cha
Teorie volného času je kritikou kapitalismu. Nápadná spotřeba, stejně jako "nápadné trávení volného času", je prováděna za účelem demonstrace bohatství nebo označení společenského postavení.
Kniha je ekonomickým pojednáním a podrobnou společenskou kritikou nápadné spotřeby jako funkce společenské třídy a konzumu, odvozené od společenského rozvrstvení lidí a dělby práce, což jsou společenské instituce feudálního období (9.-15. století), které přetrvaly až do moderní doby. Kniha představuje evoluční vývoj lidských institucí (sociálních a ekonomických), které utvářejí společnost, například způsob, jakým si občané vydělávají na živobytí, přičemž technologie a průmyslové umění jsou tvůrčími silami ekonomické produkce.
Sociologie a ekonomie aplikované Veblenem ukazují dynamické, intelektuální vlivy Charlese Darwina, Karla Marxe, Adama Smithe a Herberta Spencera, jeho teorie socioekonomie tedy zdůrazňují evoluci a vývoj jako charakteristiky lidských institucí. Thorstein Veblen (1857-1929) byl americký ekonom a sociolog.
Je známý jako duchaplný kritik kapitalismu. V rámci dějin ekonomického myšlení je Veblen považován za vůdčí osobnost hnutí institucionální ekonomie.
Veblenovo rozlišení mezi "institucemi" a "technologiemi" je současnými ekonomy dodnes nazýváno Veblenovou dichotomií.
