Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
The One, Other, and Only Dickens
V knize Ten, ten a ten Dickens vrhá Garrett Stewart nové světlo na ty blouznivé slovní obraty, které jsou jedním z hlavních potěšení Dickensových románů, ale které zůstávají v dickensovské kritice pravidelně bez povšimnutí: jazykovou infrastrukturu jeho strukturované prózy. Stewart v podstatě nahlíží čtenáři přes rameno ve sdílené fascinaci místními překvapeními Dickensova frázování a neklidným podtextem jeho vyprávění.
Podle Stewarta tento frázový podtón svědčí jednak o Dickensově raném ponoření do shakespearovské zvukovosti, jednak o vlivu viktoriánské stenografie s potlačenou fonetikou jejích elidovaných samohlásek na slovní návyky mladého autora ještě dlouho po jeho působení v roli těsnopisného parlamentního reportéra. Aby ukázal souhru a napětí mezi vyprávěním a literárním stylem, Stewart vytyčuje dvě Dickensovy osobnosti: Nenapodobitelného Boze, mistra zápletky, společenského panoramatu a scénických rétorických kadencí, a slovní alter ego označované jako Jiný, jehož těkavá a intenzivně jazyková, až sublexikální přítomnost je cítit v celé Dickensově beletrii.
V příkladech střídavě komických, lyrických, satirických a melodramatických z celého rozsahu Dickensovy beletrie je slyšet proslulý rozpoznatelný styl, který je přízračný v jakémsi běžícím kontrapunktu, od úporných slovních hříček až po nejneuchopitelnější vnitřní ozvěny: efekty, které nejsou striktně směrovány do služeb celkového vyprávění, ale naopak vytvářejí vlastní slovní mikropříběhy. Jedním z výsledků je nový, uši otevírající pocit, co znamená brát vážně slavnou letmou zmínku Grahama Greena o Dickensově tajné próze.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)