Tančící medvědi: Pravdivé příběhy lidí, kterým se stýská po životě v tyranii

Recenze čtenářů

Kniha nabízí jedinečný pohled na život po pádu komunismu a pomocí metafory tančících medvědů zkoumá zkušenosti lidí, kteří přecházejí od utlačovatelských režimů ke svobodě. Přestože kniha přináší zasvěcené komentáře a je dobře zpracovaná, někteří čtenáři měli pocit, že zaměření na medvědy zastínilo lidské příběhy, které měly ilustrovat širší témata nostalgie a přizpůsobení se polistopadovému režimu.

⬤ Poskytuje jedinečný a zasvěcený pohled na život po pádu komunismu
⬤ dobře prozkoumáno a napsáno
⬤ chytré analogie mezi medvědy a lidmi
⬤ poutavý styl vyprávění
⬤ poučné informace o historických tradicích a kulturních zkušenostech.

⬤ Zaměření na tančící medvědy může odvádět pozornost od lidských příběhů
⬤ některým čtenářům připadalo vyprávění pomalé nebo nesouvislé
⬤ popsané jako ne zcela splňující očekávání na základě podtitulu
⬤ některé anekdoty působily povrchně nebo volně utkané.

(na základě 40 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Dancing Bears: True Stories of People Nostalgic for Life Under Tyranny

Obsah knihy:

*Jak zaznělo v pořadu NPR All Things Considered*.

"Naprosto originální." -- The New York Times Book Review

"Pan Szablowski mísí odvážnou žurnalistiku s ještě odvážnějšími alegoriemi a s vtipnou vytrvalostí nás učí, že po svobodě musíme spíše toužit, než ji jen očekávat." ... -- Timothy Snyder, autor bestsellerů New York Times O tyranii a Cesta k nesvobodě

Pronikavé, vtipné a srdcervoucí vyprávění o lidech v bývalých komunistických zemích, kteří se drží svého dřívějšího života, od uznávaného autora knih Jak nakrmit diktátora a Co se vaří v Kremlu.

Bulharští Cikáni po staletí cvičili medvědy k tanci, přijímali je do svých rodin a brali je na cesty, aby vystupovali. Počátkem roku 2000, po pádu komunismu, byli nuceni medvědy vypustit do útulku pro divoká zvířata. Ale i dnes, kdykoli medvědi spatří člověka, stále se zvedají na zadní nohy a tančí.

V tradici Ryszarda Kapuścińského odhaluje Witold Szablowski, oceňovaný polský novinář, pozoruhodné příběhy lidí z celé východní Evropy a Kuby, kteří jsou dnes, stejně jako bulharští tančící medvědi, svobodní, ale jako by se jim stýskalo po době, kdy svobodní nebyli. Jeho reportáže z místa dění - o pašování auta na Ukrajinu, o stopování v Kosovu, které vyhlásilo nezávislost, o hádkách s průvodci obdivujícími Stalina ve Stalinově muzeu, o přespávání na londýnském nádraží Victoria po boku polské bezdomovkyně a o taxikaření Kubánců, kteří se obávají o život Fidela Castra - přinášejí fascinující portrét sociálních a ekonomických otřesů a poučení o výzvách svobody a svodech autoritářské vlády.

Z úvodu:

"V naší části světa se objevují jako houby po dešti kluci s praštěnými vlasy, kteří slibují hodně. A lidé za nimi běží jako medvědi za svými chovatelkami..... Strach z měnícího se světa a touha po někom... kdo slíbí, že život bude stejný jako v minulosti, se neomezují jen na zemi změny režimu. Na polovině Západu se dávají prázdné sliby zabalené do lesklého papíru jako bonbóny. A za tento bonbón lidé rádi vstanou na zadní nohy a tančí.".