Recenze čtenářů
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 4 hlasů.
Původní název:
The Pathway of Non-Duality: Advaitavada
Obsah knihy:
Nedualismus, dualismus, monismus, skutečné a neskutečné, Parmenidés a jeho vize, advaita védanta, metafyzická realizace - to jsou jen některá z témat, kterým se Rafael věnuje v řadě spisů ve formě otázek a odpovědí, které jsou shromážděny v tomto svazku. Představuje platný prostředek přístupu k nejdůležitějším otázkám, o nichž kdy filozofové a hledači pravdy diskutovali: bytí a nebytí, Jedno a mnoho, Absolutno a relativní.
Tato Cesta ne-dvojnosti (Advaitaváda) poskytuje odpověď na zdánlivě racionální pochybnosti a rozpory, které se projevují jak v oblasti filosofie, tak v oblasti vědy, která se v dnešní době zaměřuje na objevení konstanty či zákona, jenž bude sloužit jako základ každého odvětví vědeckého poznání.
Po uvědomění si jednoty Tradice, která uvažuje o Celku (jak by řekl Platón), se Rafael vyjadřuje pomocí konceptuální metodologie, která je dobře přizpůsobena vnímavosti moderní mysli. Umožňuje svým čtenářům prohloubit na vědomé i pojmové úrovni pochopení toho, co lze označit za nejobtížnější metafyzické vize. Poté, co prošel „Cestou bez opory a vztahu“ (Asparsavada), vynáší na světlo poznání základní skutečnosti nejodvážnějších cest k realizaci, které kdy prorokovali největší myslitelé a filozofové Východu i Západu.
Gauḍapádou vyložená „Cesta ne-vznikání“ (Adžaváda) objasňuje, že nejvyšší jsoucno je čistá aktuálnost, která vylučuje veškerou mnohost, veškerou dualitu a veškerou ontologickou jednotu, stejně jako veškeré přechody od potenciality k aktuálnosti. V textu je tento názor srovnáván s názorem Parmenida, pro něhož jsoucno je a nestává se: je to jednota a aktuálnost, věčná a nepodléhající zrození (adžati) ani smrti.
Advaita védanta (nedvojnost), jak ji představil Sankara, předpokládá Jednotu mimo oblast matematiky, „Ne-dvojnost“, která neroste a je bez jakéhokoli vztahu (asparsa). Tuto metafyzickou nedvojnou Jednotu lze přirovnat k Platónovu Jedinému dobru či Nejvyššímu dobru a Plotínovu Jednu.
Text odkazuje jak na upanišady, tak na nejsvětlejší pasáže těch filosofů, kteří mají nejtěsnější vazby na iniciační tradici posvátných mystérií ve starém Řecku.
Od Orfea k Pythagorovi, od Platóna k Plotínovi byla vždy reflektována a předávána vize metafyzické jednoty. Protože tato učení zapojují samotné vědomí naší bytosti, můžeme mluvit o západní metafyzice realizace a Rafael v tomto svazku zdůrazňuje a oživuje tuto stále přítomnou Philosophia Perennis a povzbuzuje nás k jejímu skutečnému uskutečňování.
