Fugue State
Stav fugy je patnáctou básnickou sbírkou Johna Wilkinsona a tou nejplamennější. Svět je v ní hustší než kdy jindy, přeplněný nejrůznějšími věcmi, od budoucnosti po exhumovaná těla osmdesáti dívek. Jeho múza je moucha, zkuste ji chytit. Jeho věty kličkují. Jeho jedinečná móda figurace riskuje zpřetrhání vazeb s "věrohodností". Staví se proti všemu, co blokuje, zatvrzuje, uzamyká a sleduje jediný, dusivý směr, stojí na hraně chaosu, nikoliv zavedeného práva. Tak by se zastával příkazu občerstvení, v neposlední řadě přirozeného koloběhu živých věcí. Ba co víc, proklíná "špatně se chovající bohy, (kteří) souloží v plážových chatrčích z cementu Lethe". Datové proudy, "horizont jedniček a nul", samořídící auta, drony, kryptoměny, roboti - to jsou pro něj aspekty konkretizace moderní kultury. Proti jejímu vlivu bojuje stejně ocelově jako rtuťovitě. Síla je dobrá, pokud je na straně "vitální tepny". V posledním desetiletí se Wilkinson stal mistrem dlouhé básně - zde například "Východní jezero" a "Xipe Totec." Z básníků píšících nyní anglicky je nejsvobodnější a nejneuchopitelnější na principu, nejschopnější vytáhnout jazykové ostří a použít ho.
-Calvin Bedient.
Kontrapunktní, polyfonní, rekurzivní a barokní skladba Johna Wilkinsona Fuga State je disociativní poruchou naší doby - a dějin samotných. "Kéž by můj přenos oslavil každý bludný, ojedinělý let," píše tento básník; od "fugy obchodního cestujícího v dopravní kavárně" po zkamenělý "hmyz na skále objevený ve své skalní stěně sám skála", Wilkinson mapuje dráhy útěkového letu přes zatčení a trvání, mýtus a modernitu, umění a násilí, niternost a kolektivní život. Stát fuga nás vystavuje, podobně jako odulého pěvce Marsyase, našemu vlastnímu "divokému odvíjení kůže". Z tohoto vitálního materiálu bychom mohli vytvořit vlajku pro budoucí životní světy.
-Srikanth Reddy.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)