Původní název:
The Ancient Near East in the Nineteenth Century: I. Claiming and Conquering
Obsah knihy:
Na počátku 19. století se o starověkém Blízkém východě vědělo jen málo, kromě toho, co se dochovalo v Bibli a klasické literatuře.
Na konci tohoto století došlo k úžasné proměně: základní obrysy dějin starověkého Blízkého východu byly nyní pochopeny a hmotná kultura tohoto regionu byla rozpoznatelná pro širokou veřejnost. Tato třísvazková studie zkoumá různé způsoby, jakými se neodborníci mohli setkat se starověkým Egyptem, Mezopotámií a Svatou zemí a jak z těchto objevů odvozovali a konstruovali význam. McGeough zpochybňuje zjednodušující názor, že zkušenost se starověkým Blízkým východem byla výhradně záležitostí "jiného", a ukazuje, jak si různí lidé nárokovali Blízký východ jako svůj vlastní prostor a jak se vytvářely vazby mezi starověkým a současným světem.
První díl sleduje, jak se studium starověkého Blízkého východu vyvinulo v odbornou disciplínu a jak se v průběhu 19. století postupně standardizovaly interpretační rámce.
Jedny z nejprodávanějších publikací tohoto období byly zprávy o prvních objevitelích tohoto regionu a počínaje napoleonskou expedicí kniha zkoumá, jak byly objevy starověkého Blízkého východu sdělovány veřejnosti. Zabývá se tím, jak se v tomto období utvářelo archeologické zpravodajství a jak bylo studium starověkého Blízkého východu využíváno k pochopení otázek pokroku a úpadku a jak se na něj odkazovalo v dobové politické a společenské satiře.
Dokumentuje také nárůst turistického ruchu střední třídy do regionu a zamýšlí se nad tím, jak měnící se zkušenosti z cestování ovlivnily blízkovýchodní studia. V celé knize je sledováno, jak starověký Blízký východ zrcadlil a rozvracel britskou společnost a hrál roli v evropském a severoamerickém myšlení o jejich místě v širší globální a historické perspektivě.
