Srdce na plný plyn: Nietzscheho dionýský světonázor: vytržení a extáze (The Rapture & Ecstasy of Nietzsche's Dionysian Worldview)

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 5 hlasů.

Původní název:

Full Throttle Heart: The Rapture & Ecstasy of Nietzsche's Dionysian Worldview

Obsah knihy:

Kritická stránka filozofie Friedricha Nietzscheho (1844-1900) byla zaměřena proti modernitě: domníval se, že s modernizací se ztrácejí "nejvyšší" a "nejušlechtilejší" typy lidí a společenské podmínky, které je vytvářejí. Pozitivní stránka Nietzscheho filosofie byla zaměřena na znovuzískání světového názoru antické řecké kultury. Jakkoli se kritická stránka Nietzscheho filozofie může zdát nesoudržná, pozitivní stránka jeho filozofie je konzistentní; pozitivní stránka tak může obě stránky učinit soudržnějšími. Při sledování dějin degenerace lidstva do modernity dospěl Nietzsche k poznání, že Aristofanovy stížnosti na Eurípida a Sokrata jsou originálním odhalením strmého úpadku západní kultury. Jinými slovy, Euripidova filozofie vede ke světonázoru, v němž je znehodnocena lidská důstojnost, a Sokratova filozofie vede ke světonázoru tvořenému nihilismem. Vzhledem k našemu dekadentnímu modernímu postavení v dějinách lidstva si původní západní světonázor starých Řeků můžeme jen těžko představit. Nietzsche však zjistil, že to, jak staří Řekové chápali tragédii, prozrazuje, jak chápali existenci a jak žili s důstojností autentické ušlechtilosti. Starověká řecká kultura ctila smysl, v němž je existence řízena božskými silami - silami, které přesahují síly smrtelníků.

Podobně existenciální záhady, jako je osud, smrt a láska, přesahují naši schopnost plně je pochopit, a jak je patrné z jejich schopnosti nás ohromit, nějakým způsobem zahrnují božství. Podle Nietzscheho tak staří Řekové mohli existovat v autentickém společenství s takovými božskými silami, protože Řekové měli ušlechtilý vztah k vlastní smrtelnosti. To si lze představit z jejich pohledu na tragédii a Nietzsche tento starořecký pohled na existenci nazval "dionýský světový názor". Podle starých Řeků: Podle nich je čas kruh, Dionýsos je bůh a "bůh" je "to, co osvětluje svět". Obecnou odpověď, k níž dionýský světonázor vyzývá, pokud jde o věčné opakování existence, samozřejmě včetně té tragické, lze tedy na jedné straně filozoficky charakterizovat jako Amor Fati. Na druhé straně Srdce na plný plyn charakterizuje konkrétní prožitek Amor Fati v reakci na tragédii: reakci, která potvrzuje dionýský světonázor tím, že prožívá tragédii jako vytržení a extázi božské afektivity. Tato kniha je rozdělena do tří částí. První část "Jak číst Nietzscheho" ukazuje Nietzscheho filozofii jako dostatečně konzistentní, takže by čtenáři měli být schopni obrátit se na jakoukoli pasáž v Nietzscheho spisech a orientovat se.

Druhá část představuje skotačivé, skotačivé a nabádavé dithyramy prvního vydání ve světle poznatku, že dionýský světonázor je jednotícím principem Nietzscheho filozofie. Součástí je i pojednání o Dionýsových mystériích ve vztahu k Platónovým dialogům a eleusínským mystériím. Konečně třetí část této knihy přináší Scalambrinův překlad Nietzscheho takzvaných "dopisů šílenství" z ledna 1889.