Welfare Goes Global: Making Progress and Catching Up
Tato inovativní kniha ukazuje, že v posledních třech desetiletích se na všech kontinentech zlepšilo zdraví, vzdělání a zaměstnanost miliard lidí. Globalizace blahobytu měla největší dopad v rozvojových zemích, kde žije více než pět šestin světové populace.
V Africe, Asii, Latinské Americe a na Blízkém východě došlo k velkému pokroku při vymýcení kojenecké úmrtnosti a negramotnosti, lidé se dožívají vyššího věku a stále více mladých lidí může získat středoškolské vzdělání. Tyto úspěchy jsou výsledkem kombinace blahobytu, která kombinuje zdroje domácností, trhu a státu. Vzhledem k nízkým výchozím podmínkám se již jen malá část rozvojových zemí vyrovnala vysoké úrovni blahobytu v Evropě, Spojených státech a Kanadě a v asijsko-pacifickém regionu.
Pomalé, ale stabilní tempo pokroku ukazuje, že lidé ve většině rozvojových zemí mohou očekávat, že se v příštích třech desetiletích vyrovnají vysokým, pevně stanoveným standardům blahobytu. V Číně k tomu dojde dříve, v Indii později, protože Čína je neobvykle úspěšná ve využívání svých zdrojů k podpoře blahobytu, zatímco Indie je pod světovým průměrem.
Tyto závěry vycházejí ze systematické analýzy Globální databáze blahobytu, kterou provedl Richard Rose a která kombinuje oficiální a neoficiální údaje pokrývající 95 % světové populace. Úspěch vysoce rozvinutých zemí vyvolává otázku, kolik je dostatečný blahobyt.
V jakém věku se mladí lidé naučí více, když opustí školní lavice a stanou se zaměstnanci? Je pro starší lidi důležitější délka, nebo kvalita života? Měla by mít neplacená práce pečující o děti a starší členy rodiny stejnou hodnotu jako práce a placení daní v oficiální ekonomice?
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)