Smysl lidské existence

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 1600 hlasů.

Původní název:

The Meaning of Human Existence

Obsah knihy:

Ve své dosud nejfilozofičtější práci Smysl lidské existence se biolog Edward O. Wilson, držitel Pulitzerovy ceny, zabývá těmito a dalšími existenciálními otázkami a zkoumá, čím se člověk mimořádně liší od ostatních živočišných druhů. Wilson hledá smysl v tom, co Nietzsche kdysi nazval "duhovými barvami" kolem vnějších okrajů poznání a představivosti, a bere své čtenáře na cestu, při níž propojuje vědu a filozofii, aby vytvořil pojednání o lidské existenci v jednadvacátém století - od našich prvopočátků až po provokativní pohled na to, co předpovídá budoucnost lidstva.

Wilson pokračuje ve svém průkopnickém zkoumání naší "epochy antropocénu", které zahájil knihou The Social Conquest of Earth, kterou deník New York Times označil za "rozsáhlý popis lidského vzestupu k nadvládě nad biosférou", a zde tvrdí, že jako živočišný druh nyní víme o vesmíru a o sobě samých dost na to, abychom mohli začít systematicky, ba dokonce testovatelně přistupovat k otázkám našeho místa ve vesmíru a smyslu inteligentního života.

Wilson, který byl kdysi kritizován za čistě mechanistický pohled na lidský život a přílišné spoléhání na genetickou předurčenost, předkládá v knize Smysl lidské existence své nejrozsáhlejší a nejpokročilejší teorie o suverenitě lidského života a uznává, že i když se člověk a pavouk vyvinuli podobně, básníkův sonet je zcela odlišný od pavučiny. Ať už se Wilson pokouší vysvětlit "Záhadu lidského druhu", "Svobodnou vůli" nebo "Náboženství", varuje před "Kolapsem biodiverzity" nebo dokonce vytváří věrohodný "Portrét E. T.", skutečně věří, že lidstvo má ve známém vesmíru zvláštní postavení.

Lidská epocha, která započala biologickou evolucí a přešla do před- a poté zaznamenané historie, je nyní více než kdy jindy v našich rukou. Wilson však se znepokojením konstatuje, že se chystáme opustit přirozený výběr tím, že biologii a lidskou přirozenost předěláme podle našich představ, a střízlivě dochází k závěru, že pokrok vědy a techniky nám přináší největší morální dilema od doby, kdy Bůh zastavil ruku Abrahámovu.