Rip Van Winkle

Recenze čtenářů

Recenze Rip Van Winkla zdůrazňují, že se jedná o zábavný a přístupný klasický příběh, který je oceňován pro svůj historický a kulturní význam. Mnoho čtenářů si oblíbilo doprovodné ilustrace a doplňující informace, které umocňují zážitek z četby. Někteří uživatelé však poukazují na problémy s kvalitou elektronické knihy, zejména pokud jde o překlepy a chybějící stránky, a na možné problémy s porozuměním kvůli staršímu jazyku.

⬤ Zábavný a dobře napsaný krátký příběh
⬤ informativní doplňující obsah
⬤ příjemné ilustrace
⬤ poutavé vyprávění
⬤ zábava pro dospělé i děti
⬤ poskytuje morální ponaučení
⬤ nostalgické a klasické.

⬤ Špatná kvalita některých verzí e-knihy (překlepy, chybějící stránky)
⬤ náročný jazyk pro moderní čtenáře
⬤ někomu může připadat zastaralý
⬤ ne tak zapamatovatelný z hlediska poselství pro všechny.

(na základě 89 hodnocení čtenářů)

Obsah knihy:

ÚVOD.

Následující příběh byl nalezen mezi písemnostmi zesnulého Diedricha Knickerbockera, starého pána z New Yorku, který se velmi zajímal o holandskou historii této provincie a o mravy potomků jejích prvních osadníků. Jeho historické bádání však nespočívalo ani tak v knihách, jako spíše v lidech, neboť těch prvních je na jeho oblíbená témata žalostně málo, zatímco staré měšťany a ještě více jejich ženy shledal bohatými na legendární pověsti, které jsou pro pravdivé dějiny tak neocenitelné. Kdykoli tedy narazil na pravou holandskou rodinu, útulně zavřenou ve svém statku s nízkou střechou pod rozložitým platanem, pohlížel na ni jako na malý sešitek černého písma a studoval ji s horlivostí knihomola.

Výsledkem všech těchto výzkumů byly dějiny provincie za vlády nizozemských guvernérů, které před několika lety vydal. O literárním charakteru jeho díla panují různé názory a popravdě řečeno, není ani o chlup lepší, než by mělo být. Jeho hlavní předností je jeho svědomitá přesnost, která byla při prvním vydání skutečně trochu zpochybňována, ale od té doby se zcela potvrdila; nyní je zařazeno do všech historických sbírek jako kniha s nezpochybnitelnou autoritou.

Starý pán zemřel krátce po vydání svého díla a nyní, když je mrtev a odešel, nelze jeho památce příliš ublížit, když řekneme, že jeho čas mohl být mnohem lépe využit k závažnější práci. Měl však sklon jezdit na svém koníčku po svém; a i když to tu a tam trochu zvedlo prach v očích jeho sousedů a zarmoutilo ducha některých přátel, k nimž cítil tu nejupřímnější úctu a náklonnost, přesto se na jeho chyby a hlouposti vzpomíná "spíše se zármutkem než se zlostí" a začíná se tušit, že nikdy neměl v úmyslu ublížit nebo urazit. Ať už si však jeho památku kritici cení jakkoli, stále je drahý mnoha lidem, jejichž dobré mínění si zaslouží; zvláště pak některým pekařům sušenek, kteří zašli tak daleko, že jeho podobiznu otiskli na své novoroční koláče, a dali mu tak šanci na nesmrtelnost, která se téměř vyrovná tomu, že je vyražena na medaili z Waterloo nebo na tolaru královny Anny.