Religio Duplex: Jak osvícenství znovuobjevilo egyptské náboženství

Recenze čtenářů

Kniha Jana Assmanna „Religio Duplex“ zkoumá vývoj náboženství jako dvojího konceptu zahrnujícího jak lidové, tak elitní formy. Předkládá historickou a teologickou perspektivu a zkoumá vliv staroegyptského náboženství na moderní myšlení v období osvícenství. Prostřednictvím svého zkoumání Assmann formuluje koncept „religio duplex“ jako zásadní pro pochopení interakce různých náboženství v globalizovaném světě. Jeho argumenty jsou akademicky důkladné a podnětné, i když vyprávění může být složité a občas nesoustředěné.

Kniha je dobře propracovaná a nabízí jedinečný vhled do historického kontextu náboženského myšlení. Je intelektuálně podnětná a předkládá originální myšlenky, například reinterpretaci staroegyptského náboženství. Písmo je celkově přístupné, s dobrým překladem. Rozsáhlá dokumentace a citace poskytují solidní základ pro další studium.

Pro čtenáře neznalé terminologie může být sledování obsahu náročné, proto je kniha vhodná spíše pro akademiky nebo milovníky historie. Někteří čtenáři považovali úvod za nudný a vyprávění občas bloudí. Objevují se také obavy z možného zkreslení výkladu vývoje náboženství.

(na základě 4 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Religio Duplex: How the Enlightenment Reinvented Egyptian Religion

Obsah knihy:

V této nové významné knize podává významný egyptolog Jan Assmann mistrovský přehled o klíčovém tématu náboženských dějin Západu - o "religio duplex" neboli dvojím náboženství.

Na začátku se vrací k teologii starých Egypťanů, kteří si dali za cíl představit svou kulturu jako rozdělenou na lidovou a elitní. Zkoumáním jejich víry můžeme podle něj rozlišit dvě tváře starověkých náboženství obecněji: vnější tvář (tvář oficiálního náboženství) a vnitřní tvář (zahrnující tajemnou povahu náboženské zkušenosti).

Assmann vysvětluje, že v raném novověku se zrodila myšlenka dvojího náboženství, na jehož jedné straně stojí náboženství rozumu a na druhé straně náboženství zjevení. Tento koncept získal nový význam v osvícenství, kdy byla duální struktura náboženství přenesena na jednotlivce. To znamenalo, že člověk nyní nebyl povinen věrností pouze svému rodnému náboženství, ale také univerzálnímu "náboženství lidstva".

Ve skutečnosti, tvrdí Assmann, může nyní náboženství v našem globalizovaném světě zaujmout místo pouze tímto způsobem, jako náboženství, které chápe samo sebe jako jedno z mnoha a naučilo se vidět samo sebe očima ostatních. Tato odvážná a rozsáhlá kniha bude nezbytnou četbou pro historiky, teology a všechny, kdo se zajímají o povahu náboženství a jeho roli při utváření moderního světa.