Půlnoční maškaráda

Recenze čtenářů

Půlnoční maškaráda, vyprávění o dvanácti tančících princeznách, získala vesměs pozitivní ohlasy pro svůj okouzlující děj, romantické prvky a silný vývoj postav. Čtenáři oceňují schopnost McClureové vytvořit poutavé vyprávění v pohádkovém kontextu a vyzdvihnout rovnováhu mezi napětím a romantikou. Některé recenze se však vyjadřují, že kniha možná nedosahuje vysokých standardů nastavených autorčinými předchozími díly a postrádá detaily a vkus, které fanoušci očekávají.

⬤ Poutavé a návykové vyprávění, které čtenáře udrží v napětí.
⬤ Jedinečné a nápadité převyprávění, které nabízí nový pohled na klasickou pohádku.
⬤ Dobře propracované postavy, zejména hrdinka Evony, jsou inspirativní a snadno pochopitelné.
⬤ Dokonalá kombinace romantiky a napětí, která čtenáře zaujme.
⬤ Čistá romance, která se zaměřuje spíše na citové pouto než na explicitní obsah.
⬤ Osloví příznivce pohádkových převyprávění i ty, kteří hledají odlehčenou romanci.

⬤ Někteří čtenáři měli pocit, že kniha postrádá detaily a vkus typický pro předchozí díla McClureové.
⬤ Několik komentářů naznačovalo, že kniha nesplňuje očekávání, která do ní vkládala autorka v jiných titulech.
⬤ Objevily se i drobné výtky k tempu nebo hloubce některých částí příběhu.

(na základě 56 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Midnight Masquerade

Obsah knihy:

Byla unavená - ach, tak moc, moc unavená.

Evony Elorietta nikdy v životě nepoznala takovou únavu. Když se plahočila z temného lesa, ještě zahaleného stíny ranního východu slunce, přes studenou, rosou nasáklou trávu na hlavní cestu do vesnice, přemýšlela Evony, jak vůbec vydrží den, který teprve začíná.

Bolela ji každá kost v těle - každý sval pulzoval v utrpení, každý kousek jejího těla prosil o oddech. A přece se jí ho nedostane - alespoň dokud nedokončí šití - dokud nedokončí téměř třináct hodin šití, které ji nyní čekalo pod pozorným a neustále kritickým okem švadleny Agnes Techeové. Po tak dlouhé, mrazivé a bezesné noci strávené hlídáním - šmírováním ve tmě a v místnostech hostince v lese, až jí vyschly oči, aby se mohla dívat dál - po poslouchání povrchních, často odporných rozhovorů, až ji z toho odporného kvasu bolely uši - se Evony bála šít pro paní Techeovou víc než kdykoli předtím.

Ta žena byla hrůzostrašná zaměstnavatelka. A přesto byla paní Teche vděčná, že měla bystré oko, které rozpoznalo Evonyinu vynikající zručnost s jehlou a nití - protože jak jinak by Evony dokázala živit Mykolu a Tressu, ukrývat je, skrývat je?