Kamenné srdce Valentina Briscoea

Recenze čtenářů

Celkově čtenáři nejnovější knihu Marcii McClureové velmi oceňují, těší se z jejího humoru, romantiky a poutavých postav. Mnohé recenze vyzdvihují čistou, odlehčenou povahu jejího psaní, díky níž je pro čtenáře příjemným únikem. Někteří recenzenti se však zmiňují o problémech s tempem a soudržností děje a naznačují, že některé části knihy se zdály rozvleklé nebo postrádaly napětí.

⬤ Humorný a poutavý styl psaní
⬤ skvělý vývoj postav
⬤ čistá a zdravá romance
⬤ dobře rozvinutý děj
⬤ čtenáři se cítili pobaveni a citově zainteresováni
⬤ silný smysl pro zábavu a nostalgii
⬤ mnoho čtenářů je věrnými fanoušky autorky.

⬤ Někteří čtenáři měli pocit, že kniha měla pomalý rozjezd
⬤ několik čtenářů ji kritizovalo jako rozvláčnou s nedostatečně uceleným dějem
⬤ některé dějové body považovali za nedostatečně rozvinuté
⬤ objevily se zmínky o neuspokojivém tempu v některých částech vyprávění.

(na základě 40 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Stone-Cold Heart of Valentine Briscoe

Obsah knihy:

Úryvek:

Havenino tělo se snažilo znovu zalapat po dechu, protože intenzita mužových nefritově zbarvených očí jako by ji propalovala s takovou prudkostí, o jaké neměla ani tušení, že by mohla existovat. Přesto se nedokázala nadechnout, protože když při prvním pohledu na muže zalapala po dechu, kapka citronu v jejích ústech se jí vsákla až do krku. Dusila se Poté, co právě varovala děti před nebezpečím tvrdých bonbonů, se ona, jejich učitelka, dusila.

Haven si horečně přiložila ruce k hrdlu, když se snažila kapku citronu vykašlat. Jelikož však nebyla schopna se nadechnout, nemohla proto ani tlačit dech ke kašli.

"Slečno Abernathyová? Jste v pořádku? " Slyšela, jak se jí za zády ptá Johnny McGhee.

Haven cítila, jak se jí začíná točit hlava, cítila, že má obličej rudý z toho, jak se její tělo nemůže nadechnout. Její zpanikařený pohled se stále upíral na divoký pohled cizince přes okno výukové místnosti a ona viděla, jak se jeho tmavé obočí svraštilo v zamračeném výrazu.

"Ona se dusí," hlesl Oscar. "Slečna Abernathyová se dusí citronovou kapkou ".

"Tohle je jedna z našich lekcí slušného chování, slečno Abernathyová? " zeptala se Nancy.

Havenovo tělo se znovu pokusilo zalapat po dechu, když se najednou dveře vedoucí z venkovní promenády do instruktážní místnosti rozletěly a rozlétly se po celé místnosti - cizinec s divokým a ohnivým pohledem překročil práh.

"Dusí se kapkou citronu, pane," vykřikla Margie.

Cizinec neřekl nic - jen přistoupil k Haven, natáhl ruku a silně ji plácl po zádech. Kapka citronu se jí však z hrdla nevymkla.

"Ona se tady udusí, když se na ni díváme," vyjekla Florence.

Muž znovu udeřil Haven do zad. Nic. Stále nemohla dýchat.

"Tak tedy..." slyšela mužův tichý, impozantní hlas.

Haven ucítila, jak ji muž náhle objal kolem pasu - pocítila další závratné účinky, když ji obrátil hlavou dolů a začal s ní třást.

"Vykašlete se, dámo," zavrčel muž, "jinak si tady před těmi dětmi začnete špinavě zdřímnout.".

Držel Haven vzhůru nohama, teď už jen s jednou rukou kolem pasu, a znovu jí bušil do zad. Konečně se kapka citronu vymanila z Haveniných úst a jako by měla vlastní vůli, vyskočila jí z úst a odskočila po dřevěných prknech podlahy učebny.