Downtime
Básník píše.
„V pondělí, kdy začal letní čas, 2021, jsem zůstal ve tmě. Ranní světlo se objevilo v našem východním okně a pak zmizelo, než jsem dokončila mytí nádobí k obědu. Den byl vyloženě skoupý na nabídku slunečního optimismu.
O několik dní později, když jsem se válela na gauči s afghánem kolem nohou, jsem se posadila z desetiminutového spánku a napadla mě jasná myšlenka. Napíšu sto básní za sto dní - proč ne? Představil jsem si, jak olizuju konec tužky, abych je napsal do jakéhosi kapitánského deníku - udělej to dlouhým písmem, řekl jsem si. Probudil jsem se před východem slunce, psal, opravoval a do oběda jsem měl báseň hotovou. Ambiciózní já.
Ve skutečnosti byl tenhle projekt Sto básní absurdní. Věděl jsem - věděli to i další přátelé básníci -, že víc než polovina skončí v krbu, ne-li v rozzlobených zubech naší skartovačky. Pro mě to byla samozřejmost. Záleželo na samotném aktu psaní - pokračuj v něm, říkal jsem si, buď jako bobr a žvýkej tužku, napiš pár řádků, neopouštěj tohle řemeslo! Tento můj soukromý projekt mi připomínal, že i po pěti desetiletích zůstávám básníkem, což je povolání, které si může přivlastnit jen málokdo.
Ze sta básní napsaných toho podzimu jich poskytuji osmačtyřicet. Rád toto období považuji za svůj odpočinek na gauči. Psaní bylo všechno, jen ne odpočinkové.“.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)