Recenze čtenářů
Shrnutí:V recenzích je kniha chválena jako vynikající dílo Reinharta Kosellecka a je zdůrazňován její hluboký teoretický přínos pro filozofii dějin a její význam pro čtenáře. Pochvalně je hodnoceno i vydání a servis, který knihu provází.
Klady:Kvalitní zpracování, cenné poznatky z oblasti historické teorie, výborný doručovací servis, vřele doporučeno více recenzenty.
Zápory:V recenzích nebyly zaznamenány žádné významné zápory.
(na základě 4 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Practice of Conceptual History: Timing History, Spacing Concepts
Obsah knihy:
Reinhart Koselleck je jedním z nejvýznamnějších teoretiků historie a historiografie posledního půlstoletí. Jeho práce má pro současná kulturní studia důsledky, které dalece přesahují diskuse o praktických problémech historické metody. Je nejvýznamnějším představitelem a praktikem Begriffsgeschichte, metodologie historických studií, která se zaměřuje na vynalézání a rozvíjení základních pojmů, jež jsou základem a zdrojem informací pro osobitý historický způsob bytí ve světě.
Osmnáct esejů v tomto svazku ilustruje čtyři teze Koselleckova pojetí dějin. Zaprvé, historický proces se vyznačuje zvláštním druhem časovosti, odlišným od toho, který se vyskytuje v přírodě. Tato časovost je víceúrovňová a podléhá různým rychlostem zrychlování a zpomalování a funguje nejen jako matrice, v níž se odehrávají historické události, ale také jako kauzální síla při určování sociální reality jako takové.
Za druhé, historická realita je sociální realitou, vnitřně diferencovanou strukturou funkčních vztahů, v níž se práva a zájmy jedné skupiny střetávají s právy a zájmy jiných skupin a vedou k takovým druhům konfliktů, v nichž je porážka prožívána jako etické selhání vyžadující reflexi toho, "co bylo špatně", aby se určil historický význam samotného konfliktu.
Za třetí, dějiny historiografie jsou dějinami vývoje jazyka historiků. V tomto ohledu se Koselleckova práce sbližuje s prací Barthese, Foucaulta a Derridy, kteří všichni zdůrazňují status historiografie jako diskurzu, nikoli jako disciplíny, a vyznačují se konstitutivní povahou historického diskurzu oproti jeho nároku na doslovnou pravdivost.
Konečně čtvrtým aspektem Koselleckova pojetí dějin je to, že správně historicistické pojetí dějin je poučeno vědomím, že to, co nazýváme modernitou, není nic jiného než aspekt objevování pojmu dějin v našem věku. Aporie modernismu - jak v umění a literatuře, tak v humanitních a přírodních vědách - jsou funkcí objevu historicity společnosti i vědění.
