Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha je vyprávěním o soupeření mezi rebeji na počátku 19. století v Polsku, zachycuje mystické i každodenní aspekty chasidského života a zároveň osvětluje historický kontext polských Židů.
Klady:Příběh je pěkně vyprávěn a zachycuje podstatu polského chasidismu, přičemž vyzdvihuje mystický zápal a historické souvislosti židovské komunity, včetně jejich hospodářského života a role v polském povstání.
Zápory:Autor Unger se váhavě zabývá duševními problémy rebeho Kotskera a historický sled událostí nemusí být uspořádán přesně.
(na základě 2 hodnocení čtenářů)
Původní název:
A Fire Burns in Kotsk: A Tale of Hasidism in the Kingdom of Poland
Obsah knihy:
Půl století po rozkvětu chasidismu ve východní Evropě jeho příslušníci pronikali hluboko do institucionální struktury polských židovských komunit, ale někteří stoupenci se domnívali, že se hnutí vzdálilo svým revolučním ideálům. Kniha Menasheho Ungera Oheň hoří v Kotsku dramatizuje tento okamžik rozkolu mezi polskými chasidy v historickém vyprávění, které se čte jako román, ačkoli tak kniha nikdy nebyla označována. Svazek, který původně vyšel v Buenos Aires v roce 1949 a který z jidiš poprvé přeložil Jonathan Boyarin, zachycuje důležité období ve vývoji chasidského hnutí a sám je chybějícím článkem chasidské ústní tradice.
Unger, novinář, který nebyl observantem a vyrostl jako syn významného chasidského rabína, do svého historického vyprávění zakomponoval příběhy, které mu vyprávěla jeho rodina. Kniha Oheň hoří v Kotsku začíná ohrožením nového, vzpurného hnutí v rámci chasidismu, známého jako "škola Pšišše", které vede dobromyslný reb Simkhe Bunim. Když Bunima vystřídá ohnivý a zakazující rebe z Kotsku Menachem Mendl Morgenstern, povede pohrdání nového vůdce naprostou většinou jeho stoupenců ke krizi na jeho dvoře. Kolem tohoto ústředního příběhu o reformě a krizi chasidského vedení Unger nabízí bohaté vyprávění o každodenním životě chasidského dvora - plném spousty alkoholu, ukradených hus a manželek prosících své muže, aby se vrátili domů.
Ungerův svazek odráží dobu, kdy východoevropští židovští přistěhovalci rádi četli o chasidské kultuře v článcích a knihách v jidiš, i když se sami rychle asimilovali do americké kultury. Historici literatury, polské kultury a židovských studií uvítají tento živý překlad.
