Pistis Sophia: Gnostické evangelium

Recenze čtenářů

V recenzích na Pistis Sofie se objevují různé názory, mnozí čtenáři oceňují její duchovní hloubku a komplexní učení, zatímco jiní kritizují kvalitu překladu a čtivost. Kniha je považována za cennou pro ty, kdo hledají gnostické poznání, ale za náročnou pro ty, kdo jsou s duchovními koncepty méně obeznámeni.

⬤ Obsahuje cenné a poučné informace pro duchovně hledající.
⬤ Nabízí podrobné pojednání o posmrtném životě a Ježíšově učení.
⬤ Hluboce se zabývá gnostickými tématy a poskytuje vhled do vztahu Sofie a Ježíše.
⬤ Doporučujeme čtenářům gnostických textů a těm, kteří hledají duchovní růst.
⬤ Někteří uživatelé ji považují za pozoruhodnou klasiku a cení si ji pro akademické i osobní studium.

⬤ Mnozí uživatelé považují knihu za náročnou na čtení a složitou na pochopení.
⬤ Kvalita překladu je kritizována jako špatná a zastírající původní významy.
⬤ Uspořádání témat v textu je matoucí, s nešikovnými nadpisy a gramatickými chybami.
⬤ Některá vydání mají značné problémy s formátováním, například chyby ve skenování, což ztěžuje jejich čtení.
⬤ Méně duchovně vyspělým čtenářům se doporučuje opatrnost, protože obsah může být náročný.

(na základě 49 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Pistis Sophia: A Gnostic Gospel

Obsah knihy:

Toto brožované vydání Pistis Sofie je úplným a přesným přetiskem původního překladu G. R. S. Meada z roku 1921. Obsahuje všechny Meadovy původní poznámky a průběžný komentář, jakož i jeho komentovanou bibliografii, která obsahuje četné prameny a další badatelský materiál pro čtenáře.

Pistis Sofia je gnostický text, o němž se předpokládá, že vznikl někdy mezi 3. a 4. stoletím našeho letopočtu. Podle Meada byly koncem 18. století objeveny dva kodexy, které obsahovaly původní dílo. Bruceův kodex přivezl do Oxfordu slavný skotský cestovatel Bruce v roce 1769 a Askewův kodex darovali Britskému muzeu dědicové bohatého lékaře v roce 1785. Oba kodexy poté odborníci přeložili a jejich obsah uspořádali způsobem, který se jim zdál vhodný podle jejich nejlepších schopností. Meadův překlad na tyto snahy navázal, ale jak říká v úvodu, pořadí obsahu bylo změněno, "aby byl obsah těchto koptských překladů řazen zhruba v takovém pořadí, aby čtenář mohl být veden od nižších stupňů gnóze k vyšším".

Samotná Pistis Sofia je tak úžasné a složité povahy, že ji lze jen těžko popsat na krátkém prostoru. Obecně však kniha ukazuje zmrtvýchvstalého Ježíše, který po dobu 22 let zjevuje nižší a vyšší tajemství skupině svých následovníků. Do těchto tajemství jsou zahrnuty složité kosmologie, kterými musí lidská duše projít, aby dosáhla gnóze s Otcem. Nový příběh o vzestupu a pádu obnovující postavy známé jako Pistis Sofie podává také Kristus.

Text prvních tří ze čtyř knih je dialogem mezi Ježíšem a jeho učedníky, včetně Máří Magdalény, která je v diskusi nejaktivnější. Mezi další učedníky, kteří se ho účastní, patří Jan Panna, Ondřej, Bartoloměj, Jakub, Jan, Marie, Marta, Matouš, Filip, Salome, Šimon Kananejský a Tomáš. Podle charakteru textu je zřejmé, že dílo vzniklo kompilací různých dřívějších vydání, neboť některá témata a události jsou s drobnými obměnami zahrnuty vícekrát. Změny v některých slovech použitých při popisu stejných myšlenek rovněž dokládají, že sebraná díla pocházela z různých časových období.

První kniha popisuje, jak Ježíš po svém vzkříšení zůstal jedenáct let se svými učedníky a učil je nejnižším tajemstvím. Složitá kosmologie je představena prostřednictvím podrobností o Ježíšově výstupu na tzv. aeony, aby svedl boj s jistými služebníky (archonty) boha stvořitele, kteří stojí mezi lidmi a gnózí. Právě v této kosmologii je představen nový mýtus o Pistis Sofii, o němž se pojednává a který pokračuje ve druhé knize, kde se ukazuje souvislost mezi současným dílem a Knihou Jeu. Zajímavé je, že na rozdíl od jiných gnostických mýtů, jako je například Janův apokryf, se mýtus o Pistis Sofii omezuje na nižší aeony a sama není božskou bytostí z vyšších úrovní nebe.

Třetí kniha se týká etického kodexu pro stoupence křesťanství a uvádí tresty za přestoupení tohoto etického systému. Dále se pojednává o lidských bytostech a jejich duchovní podstatě, o jejich vzájemném propojení a o tom, kdy by jim měla být dána tajemství.

Čtvrtá kniha podrobně popisuje další kosmologické a astrologické systémy, včetně mýtů o padlých archontech a jejich uvěznění v určitých sférách zvěrokruhu. Je zde odhaleno pět sfér trestu s odpovídajícími typy hříšníků a rituály a požadavky na jejich osvobození.