Pistis Sophia: Gnostické evangelium

Recenze čtenářů

Kniha „Pistis Sofia“ nabízí cenné duchovní poznatky a je obzvláště poučná pro ty, kteří se zajímají o gnostické učení. Obsahuje podrobné rozhovory mezi Ježíšem a jeho učedníky po jeho vzkříšení, které se dotýkají složitých témat posmrtného života a duchovního růstu. Zatímco obsah je chválen pro svou hloubku a význam, mnozí čtenáři považují překlad za špatný a uspořádání materiálu za těžkopádné.

⬤ Cenné duchovní poznatky
⬤ hluboké zkoumání gnosticismu a vztahů mezi Ježíšem a jeho učedníky
⬤ fascinující diskuse o posmrtném životě
⬤ doporučeno vážně hledajícím a těm, kteří se zajímají o roli Máří Magdalény
⬤ někteří ji považují za docela poučnou.

⬤ Obtížně čitelná a složitá
⬤ špatný překlad zastírající původní významy
⬤ organizační problémy s nadpisy
⬤ gramatické chyby
⬤ vhodná pro dospělé čtenáře, nikoliv pro začátečníky
⬤ některá vydání jsou špatně naskenovaná nebo opravená.

(na základě 49 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Pistis Sophia: A Gnostic Gospel

Obsah knihy:

Toto vydání Pistis Sofie je úplným a přesným přetiskem původního překladu, který v roce 1921 pořídil G. R. S. Mead. Obsahuje všechny Meadovy původní poznámky a průběžný komentář, jakož i jeho komentovanou bibliografii, která obsahuje četné prameny a další badatelský materiál pro čtenáře.

Pistis Sofia je gnostický text, o němž se předpokládá, že vznikl někdy mezi 3. a 4. stoletím našeho letopočtu. Podle Meada byly koncem 18. století objeveny dva kodexy, které obsahovaly původní dílo. Bruceův kodex přivezl do Oxfordu slavný skotský cestovatel Bruce v roce 1769 a Askewův kodex darovali Britskému muzeu dědicové bohatého lékaře v roce 1785. Oba kodexy poté odborníci přeložili a jejich obsah uspořádali způsobem, který se jim zdál vhodný podle jejich nejlepších schopností. Meadův překlad na tyto snahy navázal, ale jak říká v úvodu, pořadí obsahu bylo změněno, "aby byl obsah těchto koptských překladů řazen zhruba v takovém pořadí, aby čtenář mohl být veden od nižších stupňů gnóze k vyšším".

Samotná Pistis Sofia je tak úžasné a složité povahy, že ji lze jen těžko popsat na krátkém prostoru. Obecně však kniha ukazuje zmrtvýchvstalého Ježíše, který po dobu 22 let zjevuje nižší a vyšší tajemství skupině svých následovníků. Do těchto tajemství jsou zahrnuty složité kosmologie, kterými musí lidská duše projít, aby dosáhla gnóze s Otcem. Nový příběh o vzestupu a pádu obnovující postavy známé jako Pistis Sofie podává také Kristus.

Text prvních tří ze čtyř knih je dialogem mezi Ježíšem a jeho učedníky, včetně Máří Magdalény, která je v diskusi nejaktivnější. Mezi další učedníky, kteří se ho účastní, patří Jan Panna, Ondřej, Bartoloměj, Jakub, Jan, Marie, Marta, Matouš, Filip, Salome, Šimon Kananejský a Tomáš. Podle charakteru textu je zřejmé, že dílo vzniklo kompilací různých dřívějších vydání, neboť některá témata a události jsou s drobnými obměnami zahrnuty vícekrát. Změny v některých slovech použitých při popisu stejných myšlenek rovněž dokládají, že sebraná díla pocházela z různých časových období.

První kniha popisuje, jak Ježíš po svém vzkříšení zůstal jedenáct let se svými učedníky a učil je nejnižším tajemstvím. Složitá kosmologie je představena prostřednictvím podrobností o Ježíšově výstupu na tzv. aeony, aby svedl boj s jistými služebníky (archonty) boha stvořitele, kteří stojí mezi lidmi a gnózí. Právě v této kosmologii je představen nový mýtus o Pistis Sofii, o němž se pojednává a který pokračuje ve druhé knize, kde se ukazuje souvislost mezi současným dílem a Knihou Jeu. Zajímavé je, že na rozdíl od jiných gnostických mýtů, jako je například Janův apokryf, se mýtus o Pistis Sofii omezuje na nižší aeony a sama není božskou bytostí z vyšších úrovní nebe.

Třetí kniha se týká etického kodexu pro stoupence křesťanství a uvádí tresty za přestoupení tohoto etického systému. Dále se pojednává o lidských bytostech a jejich duchovní podstatě, o jejich vzájemném propojení a o tom, kdy by jim měla být dána tajemství.

Čtvrtá kniha podrobně popisuje další kosmologické a astrologické systémy, včetně mýtů o padlých archontech a jejich uvěznění v určitých sférách zvěrokruhu. Je zde odhaleno pět sfér trestu s odpovídajícími typy hříšníků a rituály a požadavky na jejich osvobození.