Odluka církve od státu (revidováno)

Recenze čtenářů

Kniha Philipa Hamburgera „Odluka církve od státu“ představuje důkladné zkoumání proměny chápání prvního dodatku ve vztahu k náboženské svobodě a odluce církve od státu v Americe. Tvrdí, že moderní pojetí odluky se výrazně odchyluje od původního záměru otců zakladatelů. Ačkoli je kniha chválena za rozsáhlý výzkum a pronikavou analýzu, někteří recenzenti mají pocit, že je příliš podrobná a ideologická, a zpochybňují nezbytnost jejích argumentů v současném společensko-politickém kontextu.

⬤ Pečlivě zpracovaný výzkum, který poskytuje důkladný historický popis.
⬤ Nabízí nový pohled na debatu o církvi a státu a rozlišuje mezi „odlukou“ a „oddělením“.
⬤ Poutavé pro akademické i laické čtenáře.
⬤ Nabádá k hlubšímu pochopení záměru prvního dodatku.

⬤ Někteří recenzenti považují knihu za příliš podrobnou a zdlouhavou ve svých analýzách.
⬤ Kniha se dočkala pozoruhodných kritik, které zpochybňují Hamburgerovy teze.
⬤ Některé předkládané ideologické perspektivy nemusí rezonovat se všemi čtenáři.
⬤ Někteří považují argumenty knihy za zbytečné nebo regresivní ve světle současných problémů.

(na základě 14 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Separation of Church and State (Revised)

Obsah knihy:

Philip Hamburger se ve své knize, která je silnou výzvou tradičním názorům, domnívá, že odluka církve od státu nemá v prvním dodatku historický základ. Podrobně shromážděné důkazy ukazují, že Američané v osmnáctém století se na tuto zásadu téměř nikdy neodvolávali.

Ačkoli Thomas Jefferson a další zpětně tvrdili, že první dodatek odděluje církev od státu, odluka se stala součástí amerického ústavního práva až mnohem později. Hamburger ukazuje, že odluka se stala ústavní svobodou především díky strachu a předsudkům. Jefferson podporoval odluku z nepřátelství k federalistickému duchovenstvu Nové Anglie.

Nativističtí protestanti (od "Know Nothings" devatenáctého století až po členy K. K. K. ) přijali princip odluky, aby omezili roli katolíků ve veřejném životě.

Postupně se k těmto protestantům přidávali teologicky liberální, protikřesťanští sekularisté, kteří doufali, že separace omezí křesťanství a všechna ostatní odlišná náboženství. Nakonec se k odluce přihlásila celá řada mužů a žen. Téměř všichni tito Američané se obávali církevní autority, zejména autority katolické církve, a v reakci na své obavy stále více vnímali náboženskou svobodu tak, že vyžaduje odluku církve od státu.

Americká náboženská svoboda tak byla nově definována, a dokonce se proměnila. První dodatek byl přitom často používán jako nástroj netolerance a diskriminace.