Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 8 hlasů.
The Letter to the Romans: Paul among the Ecologists
„Co Bůh spojil, nikdo nerozlučuj“ je mottem tohoto komentáře. Proti převládající teologické tradici, podle níž se Boží soucit týká pouze lidí, a ne také nelidského stvoření a země, Tonstad staví
svůj protestní hlas. Tato „rozdělující“ opomenutí jsou natolik monumentální, že jen obnovené čtení listu Římanům od
Římanům od základů může doufat, že je napraví.
Budeme-li číst list Římanům Tonstadovýma očima, zjistíme, že Pavel mluví o Kristově věrnosti, a ne pouze o víře v Krista; že hřích popisuje z hlediska společnosti, a ne pouze jako problém jednotlivců; jeho záhadné „já“ v 7. kapitole listu Římanům lze chápat jako vyprávění příběhu Evy, a ne jen jako převyprávění vlastního životopisu; a uvidíme, že Pavel dává hlas nelidskému stvoření a zemi v míře, kterou jinde v Bibli slyšíme jen ve Starém zákoně a samozřejmě málokde na kazatelně nebo v semináři.
Ukáže se, že teologie listu Římanům je spíše inkluzivní teologií Božího soucitu než teologií Božího milosrdenství.
Svrchovanost vykonávaná svévolně. Na teologickém základě soucitu Pavel načrtává etickou vizi soucitu v lidském společenství, s ohledem na občanství a vládu a ve smíšeném společenství Židů a pohanů v domácích církvích v Římě. Pavlova ekologická bona fides je neoddělitelná od jeho teologické vize a není vnucením zvenčí; jeho výzva k milosrdenství se mísí s nejlepšími a nejnaléhavějšími pocity současných ekologů.
V pozoruhodné vzájemnosti mezi teologií a ekologií v listu Římanům Pavel staví na odiv to, co Bůh spojil, a ještě lépe to, co Bůh učinil, aby spojil vše, co je rozděleno.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)