„... Pro získání kovového hliníku se pan W hler obrátil na sloučeninu vzniklou spojením tohoto kovu s chlorem, tj.
chlorid hlinitý. Na dno porcelánového kelímku umístil několik úlomků draslíku a na ně o něco větší objem chloridu hlinitého. Kelímek byl umístěn nad dvouproudovou lihovou lampou, aby se podpořila reakce působením červeného tepla.
Za těchto podmínek se chlorid hlinitý zcela rozložil; draslík, který vytlačil hliník z kombinace s chlorem, se v důsledku své vyšší afinity zmocnil tohoto tělesa a vytvořil chlorid draselný, zatímco hliník zůstal volný v kovovém stavu. Protože chlorid draselný je sůl rozpustná ve vodě, stačilo k jeho rozpuštění ponořit kelímek do vody; hliník se pak objevil ve volném stavu...“.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)