Krmení světa

Recenze čtenářů

V recenzích na knihu je oceňováno podrobné a na datech založené zkoumání globálního potravinového problému Václavem Smilem, přičemž je vyzdvihován jeho vyvážený pohled mezi katastrofickými a příliš optimistickými názory na dostatek potravin. Smil sice uznává možné problémy, ale zároveň nabízí naději prostřednictvím zlepšení efektivity a technologií. Recenzenti však poukazují na to, že jeho optimismus může být příliš závislý na předpokladech o stabilizaci populace a zanedbávání drobných plodin a tradičních zemědělských metod.

⬤ Komplexní analýza podložená rozsáhlými údaji a fakty.
⬤ Srozumitelná prezentace složitých témat bez přílišného zjednodušování.
⬤ Vyvážená kritika pesimistických i příliš optimistických názorů na dostatek potravin.
⬤ Nabízí naději prostřednictvím zlepšení efektivity výroby potravin.
⬤ Zdůrazňuje plýtvání potravinami jako významný problém, kterému je třeba věnovat pozornost.

⬤ Některé předpoklady o stabilizaci populačního růstu se zdají být příliš optimistické.
⬤ Možné podcenění environmentálních problémů, jako je rozšiřování pouští.
⬤ Omezená diskuse o méně významných plodinách a tradičních zemědělských metodách, které by mohly zvýšit produktivitu.
⬤ Nedostatečný důraz na význam dobré správy věcí veřejných při řešení problémů v oblasti potravinové bezpečnosti.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Feeding the World

Obsah knihy:

Realistický a zároveň povzbudivý pohled na to, jak se společnost může změnit tak, abychom dokázali uživit rostoucí světovou populaci.

Tato kniha se zabývá otázkou, jak nejlépe uživit přibližně deset miliard lidí, kteří budou pravděpodobně obývat Zemi v polovině 21. století. Klade si otázku, zda lidská vynalézavost dokáže vyprodukovat dostatek potravin, které zajistí zdravý a vitální život všech těchto lidí, aniž by nenapravitelně poškodila integritu biosféry.

Od ostatních knih o světové potravinové situaci se tato kniha liší tím, že se zabývá celým potravinovým cyklem, od zemědělství přes posklizňové ztráty a zpracování až po konzumaci a vyřazení. Na základě vědeckého přístupu Smil nezastává ani katastrofický názor, že hrozí rozsáhlé hladovění, ani kukuřičný názor, který vítá velký nárůst populace jako zdroj nekonečné lidské vynalézavosti. Ukazuje, jak můžeme efektivněji využívat současné zdroje, a naznačuje, že pokud zvýšíme efektivitu zemědělství, omezíme plýtvání a změníme způsob stravování, nemusí být naše budoucí potřeby tak velké, jak předpokládáme.

Smilovo poselství je, že vyhlídky sice nejsou tak jasné, jak bychom si přáli, ale není to tak skličující. Ačkoli nečinnost, pozdní kroky nebo nesprávný důraz mohou v budoucnu přinést problémy, máme nástroje, abychom se vydali účinnějším směrem. Neexistují žádné nepřekonatelné biofyzikální důvody, proč bychom nemohli lidstvo v příštích desetiletích uživit a zároveň snížit zátěž, kterou moderní zemědělství představuje pro biosféru.