Jsem bratr XX

Recenze čtenářů

Kniha je sbírkou povídek, které se zabývají tématy osamělosti, zanedbávání a dědictví prostřednictvím jedinečného a minimalistického stylu psaní. Zatímco mnozí čtenáři ji považovali za podnětnou a strašidelnou, jiní měli pocit, že jí chybí emocionální hloubka a jasnost, což vedlo ke smíšeným reakcím.

Kniha se vyznačuje nádhernými slovními obraty, scénáři nutícími k zamyšlení a strašidelnými obrazy. Styl psaní je popisován jako soustředěný, úsečný a impresionistický. Mnoho čtenářů ocenilo hloubku témat a jedinečný vypravěčský přístup.

Někteří čtenáři považovali jazyk za plochý a bez emocí, což vedlo k nedostatečnému zaujetí látkou. Mnozí měli pocit, že příběhy jsou příliš krátké na to, aby se v nich rozvinula srozumitelnost nebo zajímavost. Objevily se obavy ohledně inovativnosti stylu a zapamatovatelnosti vyprávění.

(na základě 7 hodnocení čtenářů)

Původní název:

I Am the Brother of XX

Obsah knihy:

Fleur Jaeggy je často známá svým strohým a telegrafickým stylem, který v sobě nějakým způsobem skrývá hluboký paradox, jenž jako by se snažil čtenáře pronásledovat: navzdory jakési nulové základní linii je její fikce kupodivu také neuvěřitelně dojemná. Jak to dělá? To nikdo neví.

Ale tady, ve své nejnovější sbírce Jsem bratr XX, to dělá znovu. Jako kouzelník nebo mistr kriminalista, kdo by řekl, jak jí to prochází, ale ať už jde o příběhy slavných spisovatelů (Calvino, Ingeborg Bachmannová, Josif Brodskij) nebo baronek či vizionářů 13.

století nebo utrápených sourozenců vychovaných v elitních švýcarských internátních školách, nějak vám ukradnou srdce. A nezůstane jen u toho, ale donekonečna vám zneklidňují mysl.