Jeruzalém ukřižovaný, Jeruzalém vzkříšený

Recenze čtenářů

Kniha Marka Kinzera „Jeruzalém ukřižovaný, Jeruzalém vzkříšený“ je oceňována za hluboké zkoumání teologického významu Jeruzaléma, židovského národa a biblických vyprávění, zejména v kontextu Lukášových a Skutků. Recenzenti oceňují jeho dobře vyargumentované perspektivy a považují jej za dílo, které mění paradigma a které si zaslouží vícenásobné čtení.

⬤ Hluboký a podnětný vhled do teologického významu Jeruzaléma a židovského kontextu křesťanství.
⬤ Dobře vyargumentovaný a přesvědčivý text, který čtenáře podněcuje k přehodnocení tradičních názorů na vztah mezi Izraelem a církví.
⬤ Nabízí bohatou exegetickou analýzu Lukáše a Skutků, která přispívá k současným odborným diskusím.
⬤ Otevírá čtenářům oči pro nové pohledy na Ježíše a biblická vyprávění.

⬤ Některé recenze naznačují, že kniha může vyžadovat více čtení, aby byla plně doceněna její hloubka.
⬤ Vyvstávají otázky ohledně autorova příliš pozitivního hodnocení farizeů a raného rabínského judaismu.
⬤ Obavy o přiměřenost judaismu bez uznání osobního rozhodnutí pro Ježíše ve vztahu ke spáse.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Jerusalem Crucified, Jerusalem Risen

Obsah knihy:

Dobrá zpráva (euangelion) o ukřižovaném a vzkříšeném Mesiáši byla hlásána nejprve Židům v Jeruzalémě a poté Židům v celé izraelské zemi. Mark Kinzer ve své knize Jerusalem Crucified, Jerusalem Risen (Jeruzalém ukřižovaný, Jeruzalém vzkříšený) tvrdí, že toto počáteční publikum a geografické prostředí euangelionu je nedílnou součástí eschatologického obsahu samotné zvěsti.

Ačkoli se dobrá zpráva týká všech a má kosmický dosah, nikdy neztrácí své konkrétní spojení s židovským národem, městem Jeruzalém a zemí Izrael. Ukřižovaný Mesiáš se podílí na budoucím exilovém utrpení svého lidu a svým zmrtvýchvstáním nabízí příslib nadcházejícího vykoupení Jeruzaléma.

Kinzer vychází z četby Skutků apoštolů a Lukášova evangelia a navrhuje, aby biblické poselství vyžadovalo od svých vykladačů teologickou reflexi událostí postbiblických dějin. V této souvislosti uvažuje o raném vzniku rabínského judaismu a mnohem pozdějším fenoménu sionismu a nabízí teologický pohled na tyto historické události, který je biblicky zakotvený, pozorný k židovské i křesťanské tradici a minimalistický v teologických omezeních, jež klade na spravedlivé řešení politického konfliktu na Blízkém východě.