Indian Philosophy of Language: Studies in Selected Issues
Co se může filosofie jazyka naučit z klasické indické filosofické tradice? Ještě před dvaceti či třiceti lety by tato otázka jednoduše nevznikla. Pokud měl tehdejší praktik analytické filosofie jazyka vůbec nějaký pohled na indickou filosofii, byl to nejspíše stereotypní obraz hloučku pupkatých mystiků, kteří pronášejí nejasné bradleyovské výroky o jednotě toho, co kdysi bylo jedno.
V uplynulých letech bylo vykonáno mnoho práce na vyvrácení tohoto stereotypu. Díky úsilí badatelů, jako jsou J. N.
Mohanty, B. K.
Matilal a Karl Potter, začali filosofové pracující v analytické tradici objevovat něco z rozsahu a přísnosti klasických indických prací v oblasti epistemolgie a metafyziky. Tak například přinejmenším některé nedávné diskuse o osobní identitě odrážejí vědomí, že indická buddhistická tradice se může ukázat jako důležitý zdroj poznatků o důsledcích redukcionistického přístupu k osobní identitě. Ve filozofii jazyka se však situace příliš nezlepšila.
Ačkoli mezi jejími praktiky už možná nepřevládá starý stereotyp, předpokládám, že klasickou indickou filozofii nebudou považovat za důležitý zdroj vhledu do problematiky svého oboru. Ani jim to nelze vyčítat.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)